Článek
Konkrétně moje dcerka, které posílám 1700 Kč měsíčně, bude mít v 65 letech k dispozici 16,5 MCZK (za předpokladu stejného tempa spoření, dynamické strategie s očekávaným výnosem 6% p.a., nulových příspěvků zaměstnavatele a ještě staré výše státního příspěvku), tedy příspěvek ke státnímu důchodu v podobě 20leté renty téměř 69 tisíc korun.
Kalkulačky na nová pravidla platná od července 2024 ještě žádná penzijní společnost ke své škodě nepředělala. Díky vyšší státní podpoře to bude ještě více, ale státní podpora není to podstatné. Podstatný je právě onen dlouhý investiční horizont.
Z kalkulovaných 16,5 MCZK připadá na vlastní příspěvky 1,29 MCZK, na státní příspěvky pouhých 174 tisíc. Dominantní část tvoří zhodnocení přes 15 MCZK. Právě bohatství vytvořené zhodnocením ve fondech 3. pilíře je jediným realistickým řešením demograficky dané nižší výplatě v rámci pilíře prvního. Koláč k přerozdělení bude menší, ale skrze fondové spoření lze vytvořit dodatečný.
Jak velký je vliv dlouhodobého investičního horizontu a proč spořit od kolébky? Pokud se dítě narodí dnes a budete mu spořit 500 Kč měsíčně, bude mít v 65 letech k dispozici přes 6 milionů. Pokud mu spoření založíte, až mu bude 10 let, což se nemusí zdát jako velké zpoždění, bude mít v 65 letech k dispozici pouze lehce přes 3,2 milionu. Proto platí, čím dříve, tím lépe.
Výhoda spoření pro právě narozené děti je v tom, že nad volbou strategie opravdu přemýšlet nemusíte. Dynamická je jedinou rozumnou volbou. Dlouhodobý investiční horizont vás chrání před rizikem.
Můžete namítnout, že spoření prostřednictvím fondů přeci není nic nového a výkonnost penzijních fondů je mizerná. Ve skutečnosti máme opravdové penzijní fondové spoření s volbou strategie až od roku 2013. Předchozí penzijní spoření, dnes tzv. transformované fondy, jsou vázána starými podmínkami, z nichž nejpodstatnější je garance nezáporného zhodnocení. Jejím důsledkem je vynucená velmi konzervativní strategie, a tedy minimální zhodnocení kombinované s mnohem kratším investičním horizontem.
Penzijní spoření v těchto fondech bylo možné od roku 1994, což pro dnešní důchodce a předdůchodce představuje jen 30 let plus, oproti oněm 65 letům, které mají k dispozici dnes narozené děti. Zhodnocení, chcete-li výnosy z výnosů, neroste lineárně, ale exponenciálně, proto na každém roku záleží.
V těchto relativně nevýkonných fondech spoří 2,4 milionu účastníků s majetkem 429 mld., na jednoho účastníka tak připadá majetek v průměru pod 180 tisíc korun. Těmito fondy disponují lidé často dříve narození, demograficky silné ročníky, čímž lze vysvětlit určitou společenskou skepsi ke spoření na důchod. Jim tyto úložky nijak zvlášť nepomohou zlepšit životní standard v důchodu a těžko očekávat, že s touto zkušeností budou vidět ve třetím pilíři řešení budoucích důchodů.
V nových fondech doplňkového penzijního spoření fungujících od roku 2013 je dnes 1,8 milionu lidí s majetkem 188 mld., v průměru 104 tisíc na účastníka, nicméně se jedná většinově o lidi mladší s výrazně delším investičním horizontem. V roce 2019 zde byl pouze 1 milion účastníků s majetkem 44 mld., pro dokreslení dynamiky. Pokud si někdo ve 25 letech začal v roce 2013 spořit tisícovku měsíčně, bude vybírat v 65 letech přes 8 MCZK, což už představuje rentu 33 tisíc měsíčně po dobu 20 let.
Délka investičního horizontu je podstatná, ale ani s horizontem kratším není takové spoření nevýznamné. Od července 24 přidá stát ke každé platbě účastníka mezi 500 a 1700 korunami 20% příspěvek. Pokud se vaše peníze díky státnímu příspěvku okamžitě zhodnotí o 20%, pak to samozřejmě je atraktivní i pro krátkodobé spoření. Proto je možná veřejnost mylně přesvědčena, že penzijní spoření má smysl právě díky státní podpoře.
Jak jsme si ukázali na příkladu výše, státní podpora je ve skutečnosti naprosto marginální položkou. Proto ostatně v rámci úprav 3. pilíře přišla vláda i s úpravami méně populárními. Prodloužila se minimální doba spoření na 10 let a státní příspěvky už nebudou dostávat lidé v důchodovém věku.
NERV dokonce diskutoval strop státních příspěvků ve 40-50 letech věku. Smyslem státního příspěvku je namotivovat k dlouhému investičnímu horizontu a tím k vytvoření vysokého objemu zhodnocení, ne přisypávat střadatelům. No zkuste to vysvětlit majitelům nevýkonných transformovaných fondů.
Nalézt minimálně 500 Kč měsíčně v rodinném rozpočtu je jedna z nejlepších věcí, které můžete pro své děti udělat. Až dovrší 18 let, třetinu prostředků budou mít k dispozici, což mohou použít pro své osamostatnění nebo financování studia.
Reforma třetího pilíře je objektivně jedním z nejužitečnějších počinů této vlády. Pokud budou naše a mladší generace spořit na důchod včas, nemusí nás tolik trápit osud prvního pilíře. Ti, kdo budou spořit ve třetím pilíři mají slušnou šanci udržet si slušnou životní úroveň i v důchodu, přestože ten od státu bude nevyhnutelně nižší.
Na hlubší důchodovou reformu nevěřím a žádná reforma prvního pilíře, která by zajistila budoucím důchodcům takovou životní úroveň, jako důchodcům dnešním, není možná ani hypoteticky. Demografie je neúprosná a z ní vyplývající matematiku mezi příjmy a výdaji důchodového systému nelze ošálit. Pokud někteří politici říkají, že tomu tak není, že se nebude zvyšovat věk odchodu do důchodu a životní úroveň budoucích důchodců nebude klesat, jsou buď hloupí nebo cynicky lžou (no kdo z nich tu bude, až nám ta výměra důchodu přijde).
Za naši životní úroveň jsme na konci dne odpovědní jen my sami. Dnes k tomu máme více možností než kdykoliv v minulosti. Penzijní spoření je nutné minimum.
------------------
Zdroje:
-pro rozdělení vkladů, státní podpory a dosažených výnosů byl použit kalkulátor jedné z penzijních společností, bohužel stále pracující se stávajícími pravidly státní podpory
