Článek
Provoz zaběhnuté jaderné elektrárny je relativně levný a bezpečný. Bezpečnost umocňuje fakt, že jaderné palivo lze skladovat v areálu jaderné elektrárny i na roky dopředu. Jedná se o téměř bezemisní zdroj, který produkuje stálý předvídatelný výkon.
Ovšem výstavba jaderné elektrárny je dlouhá, náročná a nákladná. Může se vyplatit? Veřejná debata ve srovnávání zdrojů se dopouští pravidelně dvou fatálních chyb – srovnání kW instalovaného výkonu při ignorování reálné produkce a srovnávání ceny dílčích komponentů s řešeními na klíč.
Pro představu na reálných datech za Temelín dva jaderné bloky o výkonu 2 172 MW vyrobily za celý rok 2021 15,86 TWh elektřiny. V našich podmínkách vyrobí hypotetická solární elektrárna o výkonu 2 172 MW zhruba 2,172 TWh elektřiny ročně. Jinými slovy na ekvivalent výkonu jaderné elektrárny je potřeba 7,3× větší instalovaný výkon v solárních elektrárnách.
Tento koeficient je potřeba brát do úvahy při zvažování rentability stejně jako dvojnásobnou projektovanou životnost, kdy se pro jaderný zdroj udává minimálně 40 let, zatímco solární elektrárna by měla být v provozu minimálně 20 let.
Cena solárního panelu na velkoobchodním trhu klesla na úroveň 6 800 Kč za kWp, což neznamená, že za tuhle cenu postavíte kWp solární elektrárny. Funkční solární elektrárnu se všemi bezpečnostními prvky a bateriemi na úrovni dvojnásobku instalovaného výkonu lze pořídit za 60 000 Kč/kWp, což je asi stropní cena, která bude v čase klesat. Na obdobné hladině se pohybuje nabídka většiny solárních společností včetně velkých energetických firem, lze narazit i na výhodnější nabídky či jednotkové náklady optimalizovat pomocí dotace. Ve srovnání samozřejmě musíme použít cenu bez dotace.
Určitě se dá solární instalace postavit levněji, bez baterií, na poli, kde velkoobchodní cena stlačí cenu za 1 kWp výkonu na zlomek, ale na polích snad stavět nechceme, diskusi o tom, zda je pro zemědělskou půdu větší katastrofa pokrytí solárními panely nebo hospodaření konvenčního zemědělce, si necháme na jindy.
Kolik stojí jaderný blok na klíč? To vlastně nevíme. Pokud se hovoří o 160 mld. za 1000 MW blok, znamenalo by to cenu 160 000 Kč za kW instalovaného výkonu oproti 60 000 za kW solární elektrárny. Ale zatímco solární elektrárna vyprodukuje z jednoho kW za svou dvacetiletou životnost 20 000 kWh investice se tak propíše 3 Kč do každé kWh, kW z jaderné elektrárny za svoji čtyřicetiletou životnost vyrobí 292 000 kWh, čímž se investice propisuje do každé kWh 0,55 Kč. Drtivé vítězství jádra?
Má to pár háčků. První je drastický rozdíl mezi tím, za jak dlouho a s jakými náklady elektrárnu postavíte doopravdy. Fotovoltaická elektrárna na klíč je dnes fakticky spotřební zboží, od rozhodnutí k první vyrobené elektřině uplyne maximálně 9 měsíců. Od rozhodnutí o výstavbě jaderné elektrárny k první vyrobené elektřině je to nejméně 15 let.
Zatímco cena solární instalace je zpravidla pevně daná a nic jí už neprodraží, v případě jaderných elektráren účet i kvůli dlouhým prodlevám skáče vzhůru. Jak moc se můžeme přesvědčit na příkladu elektráren uvedených do provozu v době nedávné.
Vogtle 3 (USA) se stavěl deset let a měl stát 14 mld. USD, realita byla 34 mld. USD, tedy více než 2,4× oproti plánu. Olkiluoto 3 (FI) se začal stavět v roce 2005, hotový měl být v roce 2010, reálně byl do plného provozu uveden v dubnu 2023. Z původních 3 mld. eur cena vyskočila na 11 mld. eur, 3,66× více oproti plánu. Slovenské Mochovce se začaly stavět již za socialismu, nicméně v roce 1993 byla stavba 3. a 4. boku pozastavena a znovu se rozběhla v roce 2008 s plánem dokončení za 4 roky. Mochovce III byly spuštěny v roce 2023, letos se (možná) spustí i čtvrtý blok. Z původních nákladů 2,8 mld. eur se stalo 6,2 mld. eur, tedy 2,2× více, než bylo plánováno.
Z toho vyplývá, že cena se zvedne nejméně dvakrát, ale může klidně vyšplhat na čtyřnásobek. Zatímco ceny obnovitelných zdrojů dále klesají, a to poměrně prudce. Pokud budeme modelovat scénář poklesu cen instalované kWh solární elektrárny na 20 000 Kč a pro jádro čtyřnásobné prodražení na 640 000 Kč za instalovaný kWh, pak jsme s nákladovou cenou jedné kWh u solárů na 1 Kč a v případě jádra na 2,2 Kč.
U jádra nesmíme ani zapomenout na detail, že jaderná elektrárna potřebuje palivo, což je zhruba 15 % nákladů na vyrobenou elektřinu, je to zařízení poměrně náročné na údržbu a samotný rozjezd neprobíhá vůbec hladce – než se stal z Temelína spolehlivý zdroj, absolvoval celou řadu neplánovaných odstávek a úprav zařízení v nejaderné části.
Můžeme argumentovat, že životnost jaderné elektrárny lze prodloužit až na 60 let, jenomže s provozem na takto dlouhou dobu je zatím minimum zkušeností a životnost reaktorů není totéž, co životnost jaderné elektrárny.
Je podstatné si uvědomit, že nákladová výhoda jaderné elektrárny plynoucí z dlouhé životnosti i 7,3× větší výroby na jednotku instalovaného výkonu je něco, co může pominout jak kvůli pravděpodobnému zdražení a zpoždění projektu, tak kvůli rozvoji obnovitelných technologií, které budou v roce 2037, kdy je plánováno(!) spuštění nového jaderného bloku, zase úplně jinde.
Je například realistické, že účinnost solárních panelů vzroste natolik, že budou tou dobou vyrábět o 50 % více elektřiny na stejné ploše a jaderná elektrárna pak již za rok nevyrobí při stejném instalovaném výkonu 7,3× více elektřiny, ale jen 4,87×.
Může se stát i to, že naběhne sériová výroba modulárních jaderných reaktorů a spuštění jaderné elektrárny takového typu vyjde na zlomek času i ceny, než kolik nás stála výstavba konvenčních jaderných bloků.
Riziko toho, že nově postavený jaderný zdroj bude mít problém s konkurenceschopností, zde existuje a nemělo by být ignorováno. Náhlý nápad, aby dodavatelé předložili nabídku hned na 4 jaderné bloky, přičemž nevíme, jak budeme financovat výstavbu toho prvního, v ničem nepřipomíná odpovědné rozhodnutí. Spíše připomíná hráče pokeru, který zvedl sázky na čtyřnásobek, aniž by se vůbec podíval, jaké karty drží v ruce.
--------------
Zdroje:
