Článek
Provoz jaderné elektrárny je velice efektivní záležitostí, zatímco její stavba noční můrou. Pravděpodobnost, že bychom ji dostavěli a spustili v plánovaném termínu, je prakticky nulová. Cena, kterou za dostavbu zaplatíme, bude reálně na dvojnásobku až čtyřnásobku té, na kterou podepíšeme smlouvu. Nepodléhejme iluzi, že zrovna v Česku prokletí jaderných projektů překonáme.
Mnohaleté zpoždění a násobné prodražování je reálným rizikem, kterému musíme uzpůsobit formu financování. Ta má dva klíčové rozměry. Tím prvním je poměr vlastního a cizího kapitálu, tím druhým podíl státu a privátních investorů.
Dluhové financování má svůj smysl. Prokazatelně platná poučka o tom, že cizí kapitál je levnější než vlastní, má svoji váhu především pro daňovou uznatelnost úrokových nákladů. Nicméně podle Světového ekonomického fóra úrokové náklady tvoří až 74% nákladů na elektřinu z jaderného zdroje, nejčastěji uváděnou hodnotou jsou dvě třetiny.
Pokud bychom se spoléhali na čistě dluhové financování od počátku, prodražení a prodloužení výstavby by zvyšovalo cenu elektřiny, kterou bude nový zdroj vyrábět. A protože cena elektřiny je důležitá pro konkurenceschopnost Evropy na globálních trzích, je vhodné úrokové náklady stlačit a rizika omezit.
Řešením je, aby ČEZ vyčlenil jaderné zdroje do samostatné akciové společnosti. Taková organizační operace dává smysl i z hlediska mnoha podpůrných aktivit k jaderné energetice vztažených od personálního managementu po zajištění bezpečnosti. Ovšem máme rázem podnik, který živí jaderná energetika a který z logiky věci musí investovat do jejich budoucnosti.
Nejrozumnějším způsobem, jak financovat rané fáze výstavby nových bloků, je využít cash flow plynoucí z provozu těch stávajících. Podíl proinvestovaných peněz a podíl peněz vyplacených akcionářům může efektivně reagovat na jakékoliv okolnosti včetně hypotetické varianty zrušení projektu.
Samozřejmě dividendy mohou chybět, ale v časných fázích výstavby je mnohem méně rizikové a nákladné obětovat budoucí hypotetické příjmy než se zavázat k pevným výdajům při dluhovém financování.
V pozdější fázi může akciová společnost pro další financování vydat nové akcie. Tyto akcie může nakoupit sám ČEZ, přímo stát i soukromí investoři. Rozšířeným mýtem české veřejné debaty je, že nové reaktory musí stavět jedině stát. Nemusí a ani to není žádoucí.
ČEZ je přes všechny své neduhy na poměry státu nadprůměrně dobře řízenou společností zvyklou díky kotaci na burze na pravidelné reportování a odpovědné chování. Uvést na burzu i jeho dceřinou společnost nebude tak těžké a umožní rozložit rizika tak velkého projektu mezi soukromý a veřejný sektor. Čím více soukromých investorů, tím větší kámen spadne daňovému poplatníku ze srdce.
Financování ze zisků stávajících bloků i vydání nových akcií je pořád financování vlastním kapitálem, které je dražší než kapitál cizí. Proto v určitém okamžiku nastane čas proměnit část tohoto financování na dluhopisové. Tento okamžik nastává při uvedení nového bloku do provozu.
Vydáním dluhopisů až těsně před spuštěním se vyhneme placení úrokových nákladů s vysokou rizikovou přirážkou. Přirážku by investoři požadovali tím větší, čím je spuštění bloku vzdálenější. V okamžiku, kdy máte blok schopný generovat elektřinu, a tedy i peníze, tato riziková přirážka mizí. Výstavbu tak v podstatě profinancujeme zpětně levněji, než kdybychom dluhopisy vydávali při zahájení.
Plánované nahrazení vlastního kapitálu cizím v okamžiku, kdy je většina rizik eliminována, dělá akcie oné dceřiné společnosti i samotného ČEZu atraktivnější, protože investoři mohou počítat při dokončení elektrárny s pořádným balíkem hotovosti. Jeho výše bude přizpůsobena skutečným celkovým nákladům výstavby i vývoji na energetických trzích v době dokončení.
Neumím odpovědět na otázky, o kolik nižší budou budoucí dividendy ČEZ, jaký objem nových akcií bude muset nová dceřiná společnost vydat, jaký je optimální poměr mezi státem a soukromými investory nebo mezi vlastním a cizím kapitálem. To v tuto chvíli neví nejspíš nikdo a informace, které by to mohly rozklíčovat, jsou střeženy v úzkém okruhu lidí.
Přesto model financování skrze výnosy ze stávajících bloků, úpis nových akcií a nahrazení vlastního kapitálu cizím ve formě dluhopisů až v okamžiku spuštění nové elektrárny nabízí velmi vysokou míru kontroly nad riziky v průběhu celého projektu, umožňuje adekvátně reagovat na aktuální vývoj, a to vše bez toho, aby ohrozil české spotřebitele a podniky nekonkurenceschopnými cenami elektřiny v budoucnu.
Je použitelný na větší počet bloků, omezuje rizika pro daňového poplatníka nejen podílem soukromých investorů, ale také sníženou potřebou veřejné podpory. Oproti schématům typu „contract for difference“, státní půjče či divokým nápadům na zestátnění ČEZu nevyžaduje astronomické částky od státu na úkor jiných veřejných výdajů.
Nevíme, jak strukturují náklady dodavatelé a zda například nenabídnou nějakou výhodnou formu financování s pomocí francouzských či korejských vládních institucí. Víme ale to, že vláda má navržený a Evropskou komisí schválený návrh financování jen pro jeden reaktor. Zahrnuje státní půjčku a odběr elektřiny přes státního obchodníka za předem danou cenu. Že by byl tento model aplikovatelný na další bloky, odmítá sám ČEZ. Ani zdroje českého státu nejsou neomezené a pokud to myslíme s rozvojem české jaderné energetiky vážně, je nejvyšší čas se nad modelem financování ještě důkladně zamyslet.
--------------------------------
Zdroje:
Jak moc se prodražily a zpozdily tři nejaktuálnější evropské jaderné projekty: https://ekonomickydenik.cz/vogtle-olkiluoto-mochovce-tri-utrapene-jaderne-projekty-miri-s-velkym-zpozdenim-do-plneho-provozu/
V diplomové práci Tomáše Drába najdete jak vysvětlenou teorii financování jaderných projektů, tak podrobně rozebrané praktické příklady: https://is.muni.cz/th/xtqyk/Diplomova_prace_FSS.pdf
Stručný popis schváleného mechanismu financování pro jeden blok v Dukovanech naleznete zde: https://www.mfcr.cz/cs/ministerstvo/media/tiskove-zpravy/2024/dalsi-krok-pro-rozvoj-jadra-vlada-ziskala-povoleni-55715
O stávajícím stavu tendru a nejasném financování dalších bloků zde: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-trendy-analyzy-vlada-nevi-jak-zaplatit-nove-jadro-reseni-ma-pro-jediny-reaktor-254693
O cenách jaderných elektráren, veřejné podpoře a dopadu do cen pro spotřebitele zde: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-trendy-analyzy-nove-jadro-bude-drahe-o-alternativach-se-u-nas-presto-nediskutuje-251396
Jan Krčál v podcastu vysvětluje problematiku výstavby nových jaderných bloků v širších souvislostech, doporučuji věnovat 25 minut poslechu: https://www.irozhlas.cz/ekonomika/dva-jaderne-bloky-zatim-mohly-stacit-aby-zbyl-prostor-i-pro-jine-varianty-ktere_2406180900_jaf
