Článek
Určitě není důvod k pochvale, že se obcím daří hromadit finanční prostředky na účtech. Je to stejně problematické, jako kdyby stát hromadil rozpočtové přebytky. Je to jednoduše neefektivní využití zdrojů, které nenáleží ani státu ani obcím. Vše to jsou peníze, které byly sebrány z rozpočtu soukromých subjektů, lidí a firem, prostřednictvím daní.
Pokud stát na daních vybírá více, než je nezbytně nutné, pak končí peníze, které by soukromý sektor efektivně utratil nebo investoval, neužitečně ležet na účtech státu, krajů a obcí. Zatímco státní rozpočet je deficitní, obcím a krajům klesá absolutní výše dluhu a neustále roste objem hotovosti na účtech.
Kladný výsledek hospodaření krajů za první pololetí letošního roku očištěný o školské transfery dosáhl 11,7 mld. Kč, dvojnásobek oproti roku předchozímu. V případě obcí je toto očištěné saldo 38,5 mld. Kč, o třetinu více oproti předchozímu roku.
Zůstatky na běžných účtech krajů ke konci prvního pololetí dosahovaly 113,5 mld. Kč, zůstatky na běžných účtech obcí 414,1 mld. Kč. Tyto zůstatky neustále rostou a představují tak rostoucí makroekonomický problém. Součet těchto sum odpovídá 6,6 % letošního HDP nebo téměř 17% celkového státního dluhu.
Jedná se o systémový problém se systémovou příčinou, a tou je rozpočtové určení daní. Pokud bychom pátrali, kde se stala chyba, najdeme ji ve změně schválené v roce 2013, která skokově přihrála do rozpočtů malých i středních obcí podstatně vyšší finanční prostředky ve víře, že to umožní obcím lépe se rozvíjet a investovat.
Obce se staly bohatšími, začalo pro ně pracovat více lidí, některé i více investovaly. A některé ne, protože na potřebné investice nejsou schopny akumulovat potřebný objem prostředků. Není to o tom, že někteří starostové jsou schopnější než jiní, ale o tom, že máme příliš mnoho příliš malých obcí.
Naše rozpočtové určení daní a způsob organizace veřejné správy tak vytváří pozoruhodnou anomálii, kdy kraje a obce v součtu hromadí ohromné finanční zdroje ležící ladem na účtech a zároveň není většina obcí schopna provádět systematickou investiční činnost bez toho, aby čerpala dotační tituly z krajské a centrální úrovně.
Neefektivita takového uspořádání je drastická. Jakou přidanou hodnotu má práce úředníků, když jeden žádá jiného úředníka o dotaci, další provádí interní audit poskytování dotací a další kontrolu využití dotace?
Jako malá exportně orientovaná ekonomika bude vždy naše prosperita do určité míry závislá na vnějších faktorech, ale tohle je něco, co máme ve svých rukou. Nejde totiž jen o efektivní práci se státním dluhem a přezaměstnaností ve veřejném sektoru. Nízká kvalita práce veřejné správy se odráží i v dostupné infrastruktuře a celkové ekonomické aktivitě.
Není to tím, že by dnes měla veřejná sféra špatné lidi nebo špatné starosty. Je to zkrátka tím, že veřejná sféra je nezdravě roztříštěná a nejen, že nedokáže kumulovat kapitál na investice, ale ani nemůže efektivně vykonávat politiky, které se od ní očekávají.
V Česku máme dnes 6254 obcí, v Rakousku je jich 2359, Dánsko jich má jen 98, což by při počtu obyvatel České republiky odpovídalo zhruba 200 obcí. Průměrný počet obyvatel na jednu obec je v Česku 1700 lidí, průměr EU je 24,5 tisíce.
Řešení neefektivity české veřejné správy sebou nevyhnutelně nese redukci počtu obcí někam k počtu 200-500 a to tak, aby velikost obce odpovídala dostatečně velkému centru, kde jsou uspokojovány potřeby lidí z okolí.
Kromě efektivity to má vliv i na zkvalitnění demokracie, protože v malé obci, která není centrem, nemá volič žádný vliv na město, které výrazně ovlivňuje kvalitu jeho života. Moderní doba zkrátila vzdálenosti a veřejná správa by to měla reflektovat.
Je vhodné zamyslet se i nad rozpočtovým určením daní a navrátit část prostředků, které dnes generují rozpočtové přebytky krajů a obcí, do státního rozpočtu. Z pohledu daňového poplatníka je úplně jedno, zda službu administruje stát, kraj nebo obec.
Platíme jedny daně a máme právo očekávat, že s nimi bude veřejná sféra pracovat efektivně. Čísla o rostoucích přebytcích samospráv a o rostoucím objemu peněz na jejich běžných účtech prokazují, že tomu tak není.
------------------
Zdroje:
