Článek
Veřejný život a politika obecně lidi příliš neláká. Starostou obce se nezřídka stává ten, na koho to zbyde. Roztříštěnost obcí vede i nízkým platům starostů a souvisejících funkcí veřejné správy. Důsledkem je, že ty nejschopnější, kteří by mohli být skvělými starosty a obec posouvat, tyto funkce nijak nelákají.
V čele obcí nestojí ani ti nejlepší, ani nejchytřejší. To se bolestně projevuje zejména v okamžiku, kdy jde kolem obce příležitost. Ať už se jedná o průmyslovou investici nebo bytovou výstavbu, investor nevyhnutelně naráží na NIMBY efekt nebo na košatou moudrost zastupitelů, podle kterých je to naddimenzované a nižší výška budovy, méně domů a bytů či menší hala by stačila.
Vrcholnou perličkou by asi byl zážitek jednoho z operátorů, který byl žádán o zlepšení pokrytí a když tedy na zastupitelstvu předložil projekt na novou telekomunikační věž, dostal reakci, že je moc vysoká a že by si měl postavit dvě menší.
Když už tedy nedochází k aktivním škodám, jede průměrná obec v udržovacím módu, bez vize rozvoje. Velká čest výjimkám, které naštěstí existují, ale v makro pohledu je Vás prostě málo. Většině obcí chybí vizionářský leadership, který by je posouval vpřed. Důsledkem jsou urbanisticky nefunkční sídla bez vize nápravy a pokračující odliv lidí do center.
Periferní obce, které jsou malé s malým rozpočtem a špatně placenými správci, prakticky nemají šanci svůj osud ovlivnit. Malé rozpočty fragmentovaných obcí pak přináší ještě jeden zajímavý efekt, a to hromadění úspor. Na větší projekty musí malá obec léta šetřit. Obecní úspory dosáhly v roce 2024 380 miliard korun a každoročně rostou. Peníze vybrané od občanů v objemu 4% českého HDP leží ladem, povětšinou na nízkoúročených nebo bezúročných účtech, kde ztrácejí na hodnotě.
Rádi bychom modernizaci ekonomiky a dostupné bydlení, jenomže fragmentace veřejné správy je velmi silným nepřítelem. Obce si v uplynulých letech vydupaly výrazné navýšení rozpočtových příjmů, ale k prosperitě to nevedlo. Obec by měla být centrem oblasti, to ale pro většinu z nich neplatí. Centra se utvářejí jinde, ve větších městech, protože jsme mobilnější a vzdálenosti se zkracují.
Ze současné tristní zkušenosti jednoznačně plyne, že potřebujeme razantně zmenšit počet obcí zhruba na úroveň ORP II, jakkoliv toto měřítko není dokonalé a při reformě veřejné správy bude nutné, aby byla zohledněna místní specifika.
Naprosto rozumím obavě, že centrum se vykašle na periferii. Tato obava je u veřejnosti velmi silná a spravedlivá distribuce zdrojů mezi centry a periferiemi je věčným politickým dilematem nejen v obecním měřítku. I proto jsem však přesvědčen, že reforma veřejné správy nebude mít reálný negativní dopad oproti současnému stavu.
Současný stav totiž znamená, že ač centrum velmi silně determinuje situaci periferních obcí, vliv periferních obcí na rozhodování centra je nula. Periferní obce mají sice nezávislost, ale jsou tak malé a marginální, že ani se sebelepším vedením na konci dne nejsou pány svého osudu. Pokud je špatně spravované centrum, na něj navázané periferní obce nevyhnutelně sdílí jeho osud.
I při dnešní velikosti obcí se nevyhneme žabomyším válkám o to, zda se starosta nestará o svoji osadu lépe než o ty ostatní. Čím menší obce, tím osobnější rozměry dostávají řešení jinak standardních problémů. I to je silný důvod, proč k reformě přistoupit.
Koncentrací počtu obcí z dnešních 6 258 na 300-500 budou obce schopny zaplatit lépe nejen své starosty, ale i další zaměstnance. Lépe pracovat s prostorem, dopravními řešeními, průmyslovými zónami i sídelní politikou. Profesionálnější veřejná správa znamená větší efektivitu, která se následně propíše i do růstu českého HDP.
Ač je to silně nepopulární, jsem přesvědčen, že taková reforma musí být řízena shora a klidně věnujme čas a úsilí v řádu let, abychom našli její optimální model pro každou novou obec. Stojí to za to. Stávající struktura je vážný problém s příliš vážnými dopady a nelze rezignovat na řešení jen proto, že je to nepopulární a těžké.
----------------------------
Zdroje:
