Článek
Vlastnictví Budvaru státu nic zvláštního nepřináší a použití výnosu privatizace k hrazení nákladů důchodové reformy (pokud nějakou skutečnou připravíme) je smysluplnější než vlastnictví státu dále udržovat.
Forma privatizace není důležitá jen kvůli samotnému výnosu, ale také kvůli dalším strategickým zájmům státu. Jedním z nich je i fungující kapitálový trh, tedy něco, co bychom strašně potřebovali při posunu české ekonomiky od montovny k vyšší přidané hodnotě.
Naneštěstí Pražská burza si nijak dobře nevede. Objem obchodů po dlouhá léta stagnuje až klesá, klesá počet investičních doporučení vydávaných zahraničními investičními bankami a český kapitálový trh tak směřuje někam k zapomnění. Když si pak úspěšná česká firma WAG Payment Solution Martina Vohánky jde pro kapitál pro svoji další expanzi do Londýna namísto do Prahy, znamená to, že už je pozdě?
Nemáme euro, česká ekonomika je malá, ale přesto máme podniky, které se dokáží prosadit v globálním kontextu. Má-li mít český kapitálový trh budoucnost a atraktivitu, musí na něm být dostatek atraktivních titulů k obchodování. To bohužel o současném stavu říci nemůžeme, jednotky akcií, některé s nízkým podílem floatu, zkrátka nedávají potenciálním příchozím z řad českých firem záruku dostatečné likvidity a správného ocenění jejich společnosti.
Pražská burza může ožít právě tehdy, pokud se počet titulů rozšíří o kvalitní společnosti, které mají nebo chtějí mít globální působnost, chtějí dále růst a v neposlední řadě zvýšit hodnotu svého brandu. Budějovický budvar přesně takovou společností je. Převážná většina produkce je exportována, produkční kapacita se má nadále navyšovat a po výpadku východoevropských odběratelů z Ruska a Běloruska je velmi vhodné pro získávání nových trhů mít reputaci veřejně obchodované společnosti.
Být veřejně obchodovanou společností s sebou nese značnou atraktivitu spolehlivého partnera, protože takové společnosti musí naplňovat poměrně přísné standardy kvality řízení a reportingu. Kromě obchodních partnerů je tohle důležité i pro daňového poplatníka, který má k dispozici mnohem přímější přehled o hospodaření s majetkem státu a zároveň je podnik tlačen k větší efektivitě a ziskovosti. Velmi dobře to funguje u ČEZu, který je přes všechny výhrady spíše politického charakteru ve finále řízen velice profesionálně. Snad po odeznění energetické krize padnou pod stůl nápady na stažení ČEZu z burzy, to by rozhodně neprospělo ani burze ani ČEZu.
Výhledově by bylo rozumné, aby stát v Budvaru držel maximálně 30% a garantoval tak, že společnost bude na burze dlouhodobě. To samé platí i pro další státní podniky, které by mohly na burzu putovat – České dráhy, Česká pošta, Lesy ČR, Čepro atd.
Není pravda, že burzovně obchodovaná společnost nemůže vykonávat speciální činnosti například pro zajištění energetické bezpečnosti ČR, univerzální poštovní službu nebo zajištění strategických zásob, jen musí být takové služby spravedlivě oceněny a zaplaceny, opět ve prospěch daňového poplatníka a v neposlední řadě pro politiky činící příslušná rozhodnutí. Kolik rozhodnutí bylo učiněno, aby jejich nepřiznané náklady vyplavaly po konci funkčního období politiků?
Budvar by mohl být pro svoji stabilitu a výsledky první společností, která Pražskou burzu oživí. Výhled na další atraktivní tituly a jejich dlouhodobou přítomnost na kapitálovém trhu snad přesvědčí další domácí podnikatele, aby si nemuseli pro další kapitál chodit do zahraničí. Vytvoří se zdravá konkurence bankovnímu financování a Česko stoupne v žebříčku atraktivity zahraničních investorů.
Tento kapitál pomůže zajistit důstojné pokračování a rozvoj úspěšným českým podnikům, které už vznikly, i těm, které teprve vzniknou.
