Článek
Ostatně ne příliš rozpočtově odpovědné snížení daní v roce 2021, které mělo být jen dočasné a které zadělalo na strukturální problém ve výši sto miliard, nikdo nezrušil a ani nechce.
On se dá odpor ke zvyšování daní ještě docela dobře pochopit, stát má přeci redukovat své výdaje. Zní to hezky, ale kdykoliv na nějaký výdaj ukážeme, setkáme se s obdobným odporem jako u zvyšování daní.
Ostatně viděli jsme tu bouři emocí hněvu při zpomalení valorizace důchodů. Důchody stále rostly solidním tempem, a to v době, kdy reálné příjmy pracujících klesaly. Přes zjevnou nutnost a správnost takového opatření to vláda schytávala i od svých vlastních voličů.
Redukovat počty státních zaměstnanců je správné, ale policisty, hasiče i učitele přeci potřebujeme. Škrtejte úředníky! Výborný nápad, ale ve změti veřejné sféry jich kupodivu máme méně, než se všeobecně myslí. Odtučňovací kůra by velmi prospěla zejména obcím, které se podílely na růstu počtu veřejných zaměstnanců ještě intenzivněji než ústřední státní správa, ale zkuste navrhnout slučování obcí.
Asi většina lidí tuší, že obec potřebuje ke své budoucnosti spíše vysokorychlostní internet než ztrátovou pobočku České pošty, ale nic nevyvolá tolik soucitu, jako babička, která do kamery vysvětluje, že si tam chodí vyzvedávat důchod a zřídit si bankovní účet nezvládne.
Od roku 2013, kdy pro veřejný sektor pracovalo 630 tisíc lidí, tento sektor neuvěřitelně ztučněl. V roce 2021 pro něj pracovalo už 879 tisíc lidí. Téměř 40% nárůst určitě nelze ospravedlnit tím, že by nás bylo více. Marně hledám jakoukoliv indicii, že kvalita veřejných služeb by byla lepší. Dlouhodobě je nemožné to ufinancovat.
Potřebujeme systémové změny, ale kdykoliv nějaké navrhneme, děs ve tváři voliče sebere odvahu dostatečnému počtu politiků ve vládních stranách, aby se za takové změny postavili. Ovšem bez odvahy dělat systémové změny vypadá rozpočet tak, jak vypadá. Fakt, že alternativy jsou jenom horší, je velmi slabá útěcha.
Překvapuje mě, kolik pravicově založených voličů a komentátorů vzhlíží k Miroslavu Kalouskovi, že by snad jeho nová strana mohla něco změnit. Nemá o nic větší šance, než TOP 09, které ostatně v minulosti předsedal, a přesto se voličská podpora od 5% nijak neodlepila.
Komunikovat, jak budete rozpočtově odpovědní, je z pohledu volebního výsledku mnohem riskantnější, než komunikovat, že budete rozpočtově odpovědní. Při vzniku SPOLU jako protiváhy hnutí ANO, které už se vidělo v roli vítěze a kterému Zeman sliboval volnou ruku k vládě bez důvěry, jsem dokázal pochopit, že program pro volby byl velmi obecný a nekonkrétní.
Bohužel tak ale nijak nezavazoval koaliční strany k podpoře budoucích opatření či nějaké zásadové pevnosti. A tak máme stále nulovou daň na tiché víno, podporujeme v desítkách miliónů privátní akci MOTO GP a zároveň nemáme na zvýšení platů školních kuchařek.
Rozpočet pořád zahrnuje mimořádnou daň z neočekávaných zisků, která měla být rovněž zrušena. Pokud je toto po třech letech vlády maximum možného, co bylo možné prosadit, znamená to, že politika rozpočtové odpovědnosti by potřebovala výrazně silnější mandát.
SPOLU bude v příštích parlamentních volbách prosit své voliče o reparát. Musí být schopno střetnout se v politické debatě o konkrétních opatřeních k vyrovnanému státnímu rozpočtu.
Ta opatření budou bolet, ale musí tvořit konzistentní celek, který přinese pozitivní vizi pro naši zemi do budoucna. Vizi, pro kterou strpí volič zavření své pobočky České pošty, pokles transferu státu směrem k němu nebo i zvýšení daní.
Volič si musí být vědom krutého faktu, že není obědu zdarma. Veškeré veřejné služby i své vlastní životní náklady musí být schopen hradit a nikdo mu s tím nepomůže. Proč by měl? Stát nerozděluje bohatství shůry, ale pouze to bohatství, které jsme mu sami odevzdali.
S tímto vědomím musíme přistupovat k debatě, jaké daně platit a jaké výdaje rušit. Pohádka o nízkých daních a zároveň nekonečných nárocích, zásluhách a podporách je cestou do řeckých potíží. Musíme najít společenskou shodu na tom, jak mít v čase solidního růstu, nízké inflace a nezaměstnanosti alespoň vyrovnaný rozpočet. Bude to bolet nás všechny, musíme zkrátka oželet něco na výdajové straně anebo zvýšit daně.
Pokud to nezvládneme, udělá to za nás jednou pán z Mezinárodního měnového fondu. To bude bolet o několik řádů více a nejvíce to odnesou ti nejslabší a nejzranitelnější. Ale to už se nás na názor nikdo ptát nebude.
----------------
Zdroje:
