Článek
Přesto má smysl se o to pokusit, protože stohy tištěných papírů, cestování za možností volit ani ruční sčítání hlasů by už do 21. století patřit nemělo. Jde především o princip, o náklady až v druhé řadě.
Největší část nákladů z 500 až 800 milionů korun, které organizace každých voleb stojí, připadá na odměny volebních komisařů. Nejméně jedny, ale spíše po několik voleb, se počet volebních místností měnit nebude.
Fakticky lze ušetřit asi 60-70 milionů za tisk papírových volebních lístků. Elektronicky by bylo nutné volit i přímo ve volební místnosti, aby se projevil hlavní benefit, rychlost a přesnost sečtených výsledků. K osobám nepohyblivým budou komisaři vyrážet nikoliv s urnou, ale s notebookem.
Ač odpůrci korespondenčních a elektronických voleb argumentují možnostmi podvodů a manipulací, reálně se mnohem lépe zabezpečují elektronické systémy. Nejslabším článkem každého procesu je vždy člověk. Není žádným tajemstvím, že při sčítání dochází k chybám, podstatné je, aby neměla míra chybovosti vliv na výsledek.
Vyřazením ručního sčítání je chybovost eliminována, stejně tak i riziko neoprávněné manipulace s volebními lístky nebo volební urnou ze strany člověka.
Dnes máme několikerou možnost ověření identity na dálku, z nichž největší oblibu má identita bankovní. Je-li něco dostatečně bezpečné pro vaše finance, je to nepochybně dostatečně bezpečné i pro hlasování.
Technicky je možné systém zabezpečit natolik, aby se žádný člověk nikdy nedostal ke spárování konkrétního hlasu s konkrétní identitou, ta informace ani nemusí být nikde uložena. Práce komisařů bude jen ověřit identitu těch, kteří využijí možnost přijít do volební místnosti, pomohu jim přihlásit se do systému na počítači a samotnou volbu je pak možné provést za plentou a v soukromí elektronicky.
Nepodceňujme důchodce, že jim to nepůjde. Děkujme řetězcům, že díky slevám vázaným na aplikace v mobilu razantně zvýšily digitální gramotnost i u dříve narozených.
Samozřejmě největší benefit bude vidět v elektronickém hlasování mladá generace, která má dnes řádově větší možnosti „být v pohybu“ a volby pro ni nejsou argument k návratu do místa trvalého bydliště. Moderní forma hlasování odstraní výmluvy a povede k větší angažovanosti na veřejném dění.
Tu by měli mít mladí lidé už od 16 let, jak je již zavedeno například v Rakousku nebo Estonsku. Ostatně o jejich současnost a mnohem delší budoucnost ve volbách jde a čím dříve nabydou volební právo (a odpovědnost), tím lépe.
Posuzovat, zda všichni šestnáctiletí jsou dostatečně vyspělí, aby mohli volit, je stejně nesmyslné, jako zabývat se u důchodců otázkou, zda jsou ještě dostatečně vyspělí. S věkem přichází moudrost, ale někdy věk přichází sám. Pokud se člověk necítí být kvalifikován ve volbách rozhodnout, volit je stále právem, nikoliv povinností.
Elektronická volba umožní i rozšíření počtu preferenčních hlasů, kdy můžeme hledat spravedlivou rovnováhu mezi vnitřní demokracií uvnitř politických stran a hlasem lidu. Ve volbách do Evropského parlamentu jsou dva kroužky málo, 21 by zase bylo moc, leč v této debatě můžeme škrtnout argument o náročnosti zpracování hlasů.
Úspory naběhnou až časem. S oblibou elektronického hlasování přes internet bude možné postupně redukovat počty volebních místností, až jednou zaniknou úplně. Stejně tak bude možné harmonizovat napříč Evropou volby do jediného dne, abychom nemuseli čekat na výsledky do uzavření volebních místností v poslední zemi napjatí jak kšandy.
Každý problém elektronického hlasování má své řešení, jsou ovšem lidé, kteří mají problém na každé řešení. Slušela by nám větší dravost posouvat se vpřed, dělat zemi modernější, lépe fungující. Ale z nějakého důvodu jsme extrémní konzervy nejen v elektronické volbě, ale třeba i obnovitelných zdrojích nebo elektromobilitě. Chtěli bychom dohánět v bohatství západní země, ale už si neuvědomujeme, že proto musíme inovovat a učit se dělat věci jinak.
Prosazení elektronické formy hlasování by mělo být jedním z horkých témat pro příští parlamentní volby a moc bych si přál, aby byla debata konstruktivnější než v případě korespondenční volby. I když všechno půjde hladce, tak první parlamentní volby se elektronicky odehrají nejdříve v roce 2029, kdyby měl snad někdo pocit, že se na to příliš spěchá.
------------------
Zdroje:
