Článek
Nutno říci, že se od protestu distancovaly prakticky všechny relevantní organizace sdružující zemědělce, ale v žádném případě to neznamená, že by s protestujícími nesdílely některé výhrady ke směřování společné zemědělské politiky EU i její aplikaci na národní úrovni.
Vzhledem k tomu, že obdobné protesty probíhají i jinde po celé Evropě, přejdeme detail, že za protesty stojí parta proruských dezinformátorů a jeden penězi daňových poplatníků překrmený agrobaron. Nebudeme se zabývat vznesenými požadavky, které jsou nesmyslné a nesplnitelné. Budeme se soustředit na podstatu problému, kterou jsou změny v evropském a potažmo českém zemědělství.
Společná zemědělská politika v EU měla původně dva cíle. Obnovit potravinovou soběstačnost druhou světovou válkou zničené Evropy a kompenzovat zejména francouzské zemědělce, aby souhlasili s liberalizací obchodu. V průběhu času se těžiště podpory přesunuje od produkce k péči o krajinu a lepší zacházení se zvířaty. Omezovány byly i intervenční nákupy a další zásahy do trhu, které nebyly prospěšné ani pro trh evropský ani pro trh světový.
Nemalá část našich zemědělců z principu takový trend odmítá, věří nadále, že jediným úkolem zemědělce je produkovat a nakrmit lid. Je to typ lidí, kteří by nejraději dál chovali zvířata v co nejmenších klecích, rozorávali remízky, aby maximalizovali produktivitu monstrózních strojů, a zalévali naši krajinu rozličnými chemikáliemi, protože je to přeci efektivnější.
Možná to trochu přeháním, ale bohužel méně, než bych si přál. V našem zemědělství zůstává silná tradice průmyslového plundrování krajiny založená na nekonečné víře v úspory z rozsahu jakožto jediné cesty ke zvyšování produktivity.
Tyto zemědělské průmyslníky jakékoliv novoty v zemědělství nesmírně otravují a intenzivně lobují, aby jakákoliv změna přístupu ze strany státu zasáhla do jejich plundrování co nejméně, případně byla kompenzována dotacemi.
Přitom na výlet do Prahy traktorem je pondělí optimální jarní den s teplotou okolo deseti stupňů, kdy můžete pozorovat rašící vegetaci. V polovině února! Václav Klaus by možná řekl, že současné oteplování přeci není důkazem globálního oteplování, ale koho dnes zajímá, co říká Václav Klaus. I ti největší skeptici musejí vnímat, že se s klimatem něco děje, že to není dobré a že se to děje mnohem dříve, než předpovídali před deseti lety ti největší klimatičtí alarmisté.
Zemědělci, kteří o krajinu pečují, vědí, že mají v ruce poměrně silné nástroje, jak dopad klimatických změn na krajinu mírnit. Způsob zacházení s půdou i s okolní krajinou má vliv na schopnost zadržovat vodu, biodiverzitu, rovnováhu mezi škůdci a jejich predátory.
Zemědělský průmyslník prostě natáhne ruku, aby dostal dotaci na stutox, kterým vyhubí přemnožené hraboše. Průmyslové plundrování krajiny sebou přináší dlouhodobé negativní dopady v podobě půdní eroze, ztráty biodiverzity, ztráty schopnosti půdy zadržovat vodu a tím i prohlubování důsledků extrémních projevů počasí a přírodních nerovnováh, kterých bude v důsledku klimatických změn přibývat.
České zemědělství naštěstí může vypadat i jinak a nastupuje nová generace zemědělců, která si to uvědomuje. Péči o krajinu vnímá jako přirozenou součást svého byznysu a přistupuje k němu inovativně a zodpovědně podle nejlepších dostupných poznatků. Nečekají, až jim odpovědné hospodaření nařídí stát, ale je to jejich životní hodnotou.
Budoucností českého zemědělství je vysoká míra inovací a automatizace. Spotřeba postřiků a hnojiv může být drasticky snížena lokální aplikací s využitím dronů, které budou i mapovat kvalitu půdy a porostů. Elektrické traktory budou napájeny z fotovoltaických elektráren na střechách zemědělských hal, odpady a zbytky budou využívány k výrobě biometanu. Produktivita bude vyšší a krajina zdravější.
Že české zemědělství potřebuje nějaké změny dobře chápou i zemědělské svazy, které se od pondělních aktivit distancovaly. Ne že by z důsledků Green dealu byly nadšeny, ale volí cestu dialogu před nátlakem.
Nátlak spočívající v tom, že zemědělci vyjedou ve svých drahých traktorech pořízených za dotace a na spotřebovanou naftu uplatní vratku v podobě tzv. zelené nafty, aby zkomplikovali život daňovým poplatníkům, z jejichž peněz je to hrazeno, je opravdu krajně drzý a nevhodný.
V pondělí v Praze uvidíme jen ty nejhorší z nejhorších, kteří svým mentálním nastavením nemají šanci zemědělskou transformaci přežít. Žádná škoda jich nebude.
České zemědělství se musí transformovat z růstu produktivity skrze průmyslové plundrování krajiny k růstu produktivity skrze inovace, automatizaci a efektivní odpovědnou péči o krajinu. Z toho budeme profitovat všichni, nejen zemědělci.
---------------
Zdroje:
