Článek
Agresivní akta Vladimíra Putina vyvrcholila před téměř čtyřmi lety plnou invazí na Ukrajinu, ale ruský autokrat má bez pochyb i další cíle. Jeho válka se sice táhne už dlouhou dobu a to bez jasných vítězství, ale hledání nových cílů pro útok nikdy neskončilo. Vstup Finska a Švédska do NATO v roce 2023 znamenal strategickou katastrofu pro severní křídlo ruské sféry vlivu a podle nejnovějších zpráv se zdá, že na tuto situaci Rusko začíná plně reagovat.
Ruské vojenské přesuny
Severní strategie SSSR a Ruska byla už od konce druhé světové války založena na faktu, že se Moskva mohla spoléhat na neutralitu svých skandinávských sousedů. Švédsko bylo striktně neutrální už od 19. století a Finsko muselo tuto pozici zaujmout kvůli své spolupráci s Německem během 2. světové války. Obě země tak byly místem, kde se znepřátelené státy Studené války mohly setkat a také byly cílem mnoha špionážních akcí, ale dlouhodobě si uchovaly svá území a suverenitu. Ani konec tohoto období a vstup obou zemí do EU nezměnil jejich vztah vůči neutralitě a Rusko tak mohlo dlouhodobě spoléhat na bezpečí svých severních hranic.
Ideální situace však zkolabovala s ruskou invazí na Ukrajinu, jež přesvědčila oba státy, aby rychle přeorientovaly své zahraniční priority. Přes ruské hrozby a pokusy evropských spojenců Moskvy o zdržení jejich vstupu se nakonec oba státy do NATO dostaly, což kompletně zlikvidovalo tradiční ruskou severní strategii. Tento krok nejenže dal západu téměř kompletní kontrolu nad Baltským mořem, ale také vystavil klíčové ruské město Petrohrad hrozbě útoku ze dvou směrů. Jednotky NATO to mají od estonských a finských hranic méně než 100 kilometrů a druhé nejdůležitější město Putinova režimu, kde má sám diktátor svou mocenskou základnu, by se tak sotva dalo ubránit.
Radikální změnu strategických podmínek však Moskva dlouhodobě nijak nenapravila a to díky extrémním podmínkám na Ukrajině. Až po roce začala podezřelá stavební aktivita, kterou teprve v posledních dnech doplňují informace o přesunu vojáků a armádní techniky. Není jasné, zda současné přesuny znamenají, že Rusko očekává brzké příměří či změnu na bojišti, a nejde vyloučit ani variantu, dle které jsou tyto nové jednotky kompletní nováčci. Jejich přítomnost sama o sobě však budí pozornost a obavy, kterým se jde jen těžko divit vzhledem k dlouhodobým agresivním tendencím Putinova režimu vůči svým sousedům.
Přejděme tedy ke konkrétním informacím. Hlavní část nové vojenské expanze se týká snah o obnovu dlouhodobě zanedbaných a v některých případech i opuštěných vojenských objektů, jež ve většině případů pamatují Studenou válku. Už zmíněná rekonstrukce probíhá dle Finskem publikovaných informací už od srpna roku 2024 a například se týká základny Rybka u města Petrozavodsk, která bude kromě pěchotních sil hostit také leteckou základnu. Rusové rovněž zahájili konstrukci několika zbrusu nových vojenských objektů, jež mají být středem nově reorganizovaných severních sil. Všechny tyto základny se nacházejí méně než 200 kilometrů od finských hranic.
Co přesně jsou síly, kterými Rusko plánuje vyztužit svou severní hranici? Kromě přibližně 2 500 vojáků, jež Moskva v současné době udržuje v oblasti, se sem má přesunout dalších 13 000 mužů, kteří spolu s původními silami vytvoří zbrusu nový 44. armádní sbor. K těmto silám také musíme připočítat už existující jednotky kolem samotného Petrohradu, jež byly nedávno posíleny na 10 000 mužů. V oblasti už se tak nalézá několik desítek bojových letadel, která jsou většinou starších typů z 80. a 90. let. Zdroje navíc tvrdí, že tyto nové severní jednotky budou muset téměř kompletně spoléhat na techniku z éry SSSR, která je shromážděna v regionálních skladech a často trpí technickými problémy.
Njet, pane Lavrove
Posilování severních sil rozhodně nejde brát lehce, ale ani by nemělo být bráno jako okamžitá hrozba. Jakýkoliv útok na Finsko čelí celé řadě problémů, kterých si je Rusko přinejmenším částečně vědomo. Mnozí si samozřejmě vzpomenou na historické boje mezi SSSR a Finskem, kde sice malá severní země musela obětovat část svého území, ale zachovala si svou nezávislost. V bojích navíc rudým vojskům způsobila obrovské ztráty a ve finských lesích se dodnes dají najít vraky sovětských tanků, které dobře ukazují houževnatost tohoto národa. Finsko se však zdaleka nemusí ve své bezpečnosti spoléhat pouze na svou historickou reputaci.
Vynucená realita po 2. světové válce neznamenala, že by se Finsko přestalo soustředit na vlastní obranu. Na to, že má země tisíce jezer a méně než šest milionů obyvatel, tak může v případě války nasadit ohromnou vojenskou sílu. Finsko má totiž plně funkční systém vojenského tréninku pro muže a dobrovolný program pro ženy, který se dotýká většiny mladých lidí v zemi. Půlroční služba platí pro většinu odvedenců a ti se zájmem o větší znalosti slouží celý rok. Tento trénink je navíc velmi populární a oproti jiným evropským zemím, kde se ochota bránit svou zemi dlouhodobě propadá, je podle posledních průzkumů více než 80 % Finů ochotných bojovat za svou zemi.
Díky tomuto tréninkovému systému může Finsko v případě krize nasadit do boje až 16 % celé své populace. Mírová armáda se sice pohybuje pouze kolem 24 000 vojáků, ale tento počet může být v případě války za pár dní navýšen na 280 000 plně bojeschopných mužů a žen. Ti mohou být doplněni stovkami tisíc dalších vycvičených obyvatel, jež by v případě války nastoupili do boje v pozdějších mobilizačních vlnách. Ruské síly v regionu jsou tak teoreticky stejně silné jako současná mírová armáda, ale v případě bojů by byly za chvíli přečísleny více než 11 ku 1. A to nemluvě o obrovských rezervách, které by Finsko mělo v záloze.
Ani další údaje nejsou pro Moskvu dobré. Finské ozbrojené síly jsou vysoce moderní silou, jež pravidelně vyměňuje svou techniku a rozšiřuje svůj vojenský arzenál. Ten zahrnuje kolem stovky tanků Leopard 2 a dalších bojových vozidel, ale hlavní výhoda, na kterou Helsinky spoléhají, je mohutný arzenál dělostřelectva, který je jeden z největších v Evropě a dle dostupných údajů obsahuje více než 1 500 houfnic, těžkých minometů a raketometů. Právě dálkový arzenál v poslední době nabývá opět na důležitosti, jelikož válka na Ukrajině opět potvrdila starou pravdu: Dělostřelectvo je skutečnou královnou bojiště.
Samotné Finsko je více než schopné odolat jakémukoliv konvenčnímu ruskému útoku. Navíc se může spolehnout na fakt, že by obdrželo pomoc od svých spojenců v NATO. Helsinky jsou jednou z mála zemí, jež se stále těší i přízni USA, kde je země velmi oblíbená u prezidenta Trumpa a jeho poradců. I v případě opožděné pomoci by však finské ozbrojené síly, které navíc mohou spoléhat na velice náročný terén, jenž přirozeně napomáhá obráncům, byly více než schopné zahnat ruský útok zpět na východ. Plnohodnotná vojenská konfrontace by pro Moskvu byla sebevražedná, ale Putin a jeho nohsledi mohou zvolit jinou taktiku.
Velká zastrašovací hra?
Tajné operace, provokativní akta či metody zelených mužíčků z Krymu. Rusko zdaleka nemusí proti Finsku použít prudkou sílu, o které ví, že by riskovala plnou válku se západem. Ale malé střety, které by se následně použily jako důkaz o nepřátelství západu a snaze NATO o zničení ruské země? To je něco, co by se Moskvě celkem hodilo do plánů na další mobilizaci svého obyvatelstva pro brutální boje na Donbase. Byla by to také metoda, jež by se hodila ruské páté koloně v rámci Evropy a USA, která by mohla rychle začít křičet o nutnosti potrestat zlé Finy, jež celou akci určitě způsobili a vyprovokovali.
Rusko by k této blamáži mohlo například použít staré územní spory. Po konci Zimní války roku 1940 přišlo Finsko o více než 10 % území, jež se později pokusilo dobýt po boku Německa. Místní finské obyvatelstvo bylo z těchto oblastí dávno vyhnáno a naprostá většina Finů se s jejich ztrátou dávno smířila, ale pro moskevskou propagandu by se stále daly dobře použít. Toto téma, stejně jako území ukradené Estonsku a Lotyšsku, už bylo několikrát v ruské propagandě zmíněno jako důvod pro východní expanzi NATO, jež prý plánuje tato území Rusku sebrat. I v rámci ruské propagandy je tento argument opakován jen zřídka, ale v případě nutnosti mohou být rychle vtlačena do popředí dění.
Hraniční incident by tedy mohl být jedním z cílů pro vyslání vojáků, ale spíše než o plán na získání si ospravedlnění pro válku by to byla akce namířená na nové zburcování ruského obyvatelstva a posílení moskevské propagandy. Finsko či baltské státy by pro tento krok byly z ruského pohledu ideální díky své blízkosti ke klíčovému Petrohradu a Moskva by se po takové akci pravděpodobně snažila přesvědčit USA a evropské mocnosti, aby oslabily svou vojenskou přítomnost v regionu. Byl by to pokus o způsobení dalšího konfliktu mezi západními spojenci, jež by Rusku dal více prostoru na Ukrajině a v dalších oblastech.
Mohlo by se však také jednat o přípravu na budoucí válku proti celému západu? Část médií a veřejných osobností často zmiňuje, že by během několika let mohlo dojít k plné válce mezi NATO a Ruskem, což by byl konflikt, který by určitě zahrnul také Finsko. Tuto variantu rozhodně nejde plně vyloučit, ale silně pochybuji o tom, že by se Moskva byla schopna do konce této dekády k dalšímu vojenskému dobrodružství rozhoupat. I kdyby skončila plná válka na Ukrajině, tak by Rusko muselo na dobytých územích udržovat mohutnou vojenskou sílu, aby zabránilo místnímu povstání či ukrajinskému protiútoku. Rusko už teď nemá reálnou šanci vyhrát válku s Evropou a rozhodně takovou věc nedokáže v době, kdy okupuje rozsáhlou část Ukrajiny. Nebojme se tedy zatím přímé války, ale udržujme pozornost nad budoucími ruskými provokacemi, jež budou chtít poškodit naše spojence a přátele. Právě tato metoda šíření pochybností a sporů je tím největším nebezpečím, které pro nás Rusko představuje.
Zdroje a další četba:
PRYODKO, Roman v Millitarnyi, 2026: Russia Restores Garrison Near Finland to Host Newly Formed 44th Corps, online: https://militarnyi.com/en/news/russia-restores-garrison-near-finland-to-host-newly-formed-44th-corps/
KALETA, Stanisław, TVP World, 2026: Russia revamps Soviet-era garrisons just 160 km from Finnish border, online: https://tvpworld.com/91379652/russia-strengthens-military-bases-near-finland
ISW: Russian Offensive Campaign Assessment, February 1, 2026, online:https://understandingwar.org/research/russia-ukraine/russian-offensive-campaign-assessment-february-1-2026/
Defense Advancement: Overview of the Finnish Defence Forces, online: https://www.defenseadvancement.com/resources/finnish-defence-forces/
