Článek
Když se ráno probudím a s první ranní kávou v ruce procházím zprávy, často mi padne pohled na titulky týkající se českého státního rozpočtu. A každý měsíc se mi vynoří stejný pocit, že naše veřejné finance jsou jako rozjetý vlak bez brzd, která se řítí z prudkého kopce.
V tu chvíli si představím skupinu politiků, jak se v zoufalství pohupují v kabině strojvedoucího, zatímco vzduch protíná zvuk šíleného vlaku řítícího se z kopce dolů: „CHU-CHU! Schodek 200 miliard! CHU-CHU! Schodek 271,4 miliard!“
Ten kvílející zvuk se mi opakuje neustále v hlavě. Stejně jako vlak bez brzd se řítí naše veřejné finance do propasti bez naděje na zastavení. Na palubě tohoto vlaku jsou nyní všichni politici, ať už z vládnoucí koalice, nebo opozice, a připadá mi, že je jim jedno, kdo řídí tento vlak směrem k ekonomickému kolapsu.
Je to jako nějaký bizarní, surrealistický sen. Zatímco tato země se řítí k ekonomické katastrofě, politici se hádají jako děti na školním hřišti o to, kdo má větší hračku, aniž by si uvědomili, že jejich hřiště se mění v hustou mlhu chaosu a nejistoty. Čím více se hádají, tím rychleji se rozpadá naše ekonomická budoucnost.
1/2Premiér @P_Fiala slíbil nepřekročit schválený deficit 295 mld. To může splnit jen tehdy, uloží-li ministrům škrty mnohem tvrdší, než navrhuje @Zbynek_Stanjura. Jinak bude z jeho slibu jen hořká anekdota a budeme platit zbytečně vyšší úroky z dluhu. https://t.co/ECmnPP2Ulf
— Miroslav Kalousek🇺🇦🇨🇿 (@kalousekm) June 1, 2023
Docela často si říkám, jaké je to štěstí, že tito lidé neřídí jadernou elektrárnu ve chvíli, kdy dojde k nějaké havárii. Je strašidelné si představit, co by se stalo, kdyby se tato nekompetentnost a nedostatek vůdcovství přenesla do tak závažného kontextu. Ale pak si uvědomím, že ve skutečnosti jsou naše veřejné finance mnohem vážnější situací. Jaderná havárie? To by bylo zlé, ale finanční kolaps? To by byla totální katastrofa.
Každý měsíc, když sleduji rychlost našeho finančního propadu, si představuji sebevraha, který skočil ze sedmipatrové budovy a ve třetím patře s úsměvem na tváři konstatuje: „Hej, zatím dobrý.“
A tak, jak je u mě obvyklé, jsem se rozhodl položit si otázku: „Dá se to ještě zastavit?“ Odpověď je jednoduchá. Potřebujeme skupinu špičkových ekonomů bez politické zaslepenosti, která přijde s jasným řešením. Potřebujeme lidi, kteří budou mít k dispozici všechny potřebné nástroje a dovednosti, aby naši ekonomiku dostali zpět na správnou kolej.
Opozice, koalice, hnutí ANO, SPD, všechny tyto strany by měly na chvíli odložit své politické ambice a spolupracovat na řešení tohoto problému. Je čas, aby se vláda obklíčila odborníky, kteří situaci dokážou jasně analyzovat a najít vhodné řešení.
Vlak bez brzd se řítí plnou rychlostí. Politici by se měli přestat hádat a začít hledat řešení. Pokud ovšem budou pokračovat v současném trendu, ten náraz bude opravdu bolestivý. Ale pokud se zastaví, zamyslí se a začnou jednat, možná, jen možná, budou schopni zastavit tento vlak předtím, než bude pozdě.
„Chu-chu, chu-chu,“ opakuje se mi v hlavě. Ale místo vlaku vidím skupinu lidí, která pracuje na tom, aby tento vlak zastavila. Stále věřím v nějakou naději.
A tato naděje je to, co nás může zachránit před blížící se finanční katastrofou.
Zdroj: iRozhlas.cz
