Článek
Hokejový nároďák schytal jednu výchovnou. A nutno říct, že od Američanů přišla ve chvíli, kdy ji český tým potřeboval jako sůl. Při vší úctě k týmům Maďarska, Norska nebo Dánska, tak právě až zápas se Spojenými státy nám připomněl, že jsme skutečně na mistrovství světa, a ne na nějakém exhibičním turnaji.
V tomhle zápase se nehrálo na hokejovou krásu. Američané hráli čistě účelový, a hlavně bojovný hokej. Přesně takový, jaký se hraje ve vyřazovací části. A náš tým na to nestačil včas zareagovat, což se projevilo na naší disciplíně. Jedenáct dvouminutových trestů? To už není nedisciplinovanost, to je regulérní hokejový hříšný tanec.
Právě v nedisciplinovanosti vidím ten zásadní problém. Herně jsme úplně nehořeli. Nechyběla nám ani chuť, ale nehrát v plném počtu je v zápase s týmem jako USA podobně smrtící nápad, jako skákat z letadla bez padáku. Jednoduše řečeno: Američani nebyli lepší celoplošně, ale byli prostě efektivnější. Netrestali každý faul, ale stačilo jim to k tomu, aby si dokráčeli pro celkem pohodlné vítězství.
Je třeba si také uvědomit, že hokej se nehraje jen na jednu dobře odehranou třetinu. Proti Maďarům a Norům to možná stačilo. Ale proti týmům, které mají na soupisce šikovné hráče kteří vědí, jak využít přesilovku, to stačit nemůže. Ve čtvrtfinále nás čeká soupeř úplně jiné úrovně a bez plného nasazení od první minuty po závěrečný klakson to prostě nepůjde.
Ale nechci jen kritizovat. Tahle facka přišla přesně včas. Není nic horšího než projít skupinou bez ztráty kytičky a pak schytat tvrdý direkt ve čtvrtfinále. Tohle prostě byla ideální lekce. Ukázka toho, že hrát se musí chytře, disciplinovaně a hlavně naplno. A že i když máme výbornou druhou třetinu, tak hokej se hraje na třetiny tři. Pokud se z tohohle náš tým poučí, může z toho ještě být úspěšný turnaj.
A já věřím, že poučení přijde. Že trenérský štáb ví, na co se zaměřit. A že hráči si uvědomí, že fauly se k zápasům o medajle neprobojují. To je tak maximálně na přímou cestu domů, což by byla jistě škoda. Náš tým totiž svou kvalitu má a může se spolehnout na dva skvěle chytající brankáře.
Ať už na nás ve čtvrtfinále bude čekat Švédsko, Kanada nebo kdokoli jiný, je třeba hrát s plným nasazením. A hlavně musí být vidět celý zápas. Ne jen druhou třetinu. Je třeba odmakat celý, zatraceně těžký zápas.
Protože jakmile začne čtvrtfinále, už nebude prostor na nápravu chyb. Tam už nebude prostor na poučení se z nepovedeného zápasu. Tam už se rozhoduje o samotném úspěchu na turnaji. Tak si držme palce.
Autorský text za pomoci těchto zdrojů:
