Článek
Odchází tak politik, který se nedokázal přenést přes vlastní ego a místo prosazovaní zájmů České republiky hájil pouze své vlastní postoje s cílem mít z nich co největší prospěch.
Po dlouhým deseti letech se tak uzavírá politická kariéra jednoho z nejvýraznějších polistopadových politiků. Na Hrad byl zvolen v historicky první přímé prezidentské volbě. Zeman vždy toužil po moci a jeho snahy o příklon republiky k jisté formě autoritářskému režimu naštěstí nebyly naplněny.
Zeman proti všemu, jen ne proti Rusku
Jeho inspirací byla až do jara 2022 hlavně Ruská federace, kterou si dokonce uměl představit jako součást Evropské unie. Dalším autoritářským režimem, kterým se inspiroval, byla Čína. Tu dával mnohdy za příklad ekonomicky vyspělé země, od které je potřeba se učit.
Ačkoli byl prvním prezidentem, kterého si zvolil přímo lid, nejednalo se v Zemanově politické kariéře o první kandidaturu na prezidentský post. O ten svedl boj se svým rivalem Václavem Klausem o deset let dříve. Co ovšem tyto dva prezidenty navzájem dlouho spojovalo, to byl protievropský postoj a kladný vztah k Ruské federaci.
Dalším společným rysem Zemana a Klause bylo to, jakým způsobem chápali roli prezidenta. Největším problém bylo jejich vlastní ego, které se jim nedařilo potlačit, a neschopnost pochopit širší konsenzus, který prezidentská funkce vyžaduje. Místo toho soupeřili s vládou nebo prosazovali své vlastní politické názory.
Pasování do role panovníka
Svou představu moci nám Zeman ukázal krátce po volbách v roce 2013, když padla Nečasova vláda. Většina sněmovny i poté vyjádřila podporu stávající koalici a jako premiérku prosazovala Miroslavu Němcovou. Prezident ovšem sněmovnu nechal rozpustit a na její místo dosadil Rusnokovu úřednickou vládu, která neměla šanci získat důvěru poslanecké sněmovny.
Bylo to poprvé v historii, kdy si prezident dosadil svou vlastní technokratickou vládu bez dohody s parlamentními stranami.
Zemanova proruská zahraniční politika se naplno ukázala při anexi Krymu, kdy ostře odsoudil uvalené sankce ze strany Evropské unie. Rok poté se dokonce vydal na oficiální návštěvu Ruska při oslavách konce druhé světové války. Návštěvu zdůvodnil jako část procesu vedoucí k vymáhání ruského dluhu vůči České republice, který činil skoro 5 mld. korun.
Zeman a Putin. Kámoši jak hrom
Jeho přátelský vztah s ruským prezidentem Vladimirem Putinem byl všeobecně známý a Kreml navštěvoval vcelku pravidelně. Při jedné návštěvě ve vzájemném rozhovoru s Putinem prohlásil, že novinářů je příliš mnoho a je třeba je likvidovat. Ruský prezident jeho slova poupravil, když dodal, že je není třeba likvidovat, ale postačí jen jejich redukce.
Je tu moc novinářů, měli by se likvidovat. To prohodil prezident Zeman k Vladimiru Putinovi. Ruský prezident ho mírnil....
Posted by ČT24 on Sunday, May 14, 2017
Podle veřejných průzkumů je to právě styl komunikace a vyjadřování, které vadí i české veřejnosti. Někteří politologové se vyjadřují i v tom stylu, že v případě Miloše Zemana politická kultura dopadla na úplné dno.
Když BIS označil za čučkaře
Za největší prohřešek se dá označit jeho postoj k českým bezpečnostním službám, které nařknul z toho, že svou práci neumějí a jen straší české občany prohlášením, že v České republice je velké množství agentů z Ruska a Číny, kteří jsou vážnou bezpečnostní hrozbou. Ve svém projevu označil Bezpečnostní informační službu za čučkaře, čímž dal jasně najevo, že jsou mu bližší ruské zájmy než zájmy Česka.
Zeman podrýval důvěru ve veřejné instituce dlouhodobě a snažil se vytvořit jakýsi kult osobnosti. K rozdělení společnosti tak přispěl svým nemalým dílem. Nyní si snad můžeme s klidem říci, že období temna je definitivně za námi.
