Článek
S přemnožením divočáků, kterým kvůli stále se rozšiřující urbanizaci mizí jejich přirozené prostředí, dochází k narůstajícím setkáním mezi obyvateli města a těmito tvory. Někdo si tuto divočinu mezi paneláky užívá, zatímco jiní se dokonce rozhodli vzít situaci do vlastních rukou.
Novodobý Old Shatterhand, vyzbrojený lukem a šípem, se potuluje městskou zástavbou Mostu, aby obyvatelům vrátil klid a mír. To je příběh zatím neznámého pachatele, který má na svědomí život bachyně usmrcené touto střelnou zbraní.
Samotné město Most bylo vystavěno na zelené louce, když to původní muselo ustoupit těžbě hnědého uhlí, takže divoká zvěř zde ztratila své přirozené útočiště a nyní se nemá kam stáhnout.
S nárůstem výstavby průmyslových zón se i poslední zelené pásy a lesní porosty stávají vzácným úkazem. Není se čemu divit, že divoká zvěř se snaží přežít v nově vytvořené betonové džungli. Myslivci se sice snaží situaci řešit, ale střílet zvěř v městské zástavbě je téměř nemožné. Proto navrhují použití luků a šípů.
Představte si scénu: Myslivec s indiánskou čelenkou na hlavě, zahleděný na prchajícího kance, napne luk a vystřelí šíp. Scéna vhodná tak do filmu z Divokého západu. Ačkoliv si uvědomujeme, že situace není ideální, musíme se smát nad tímto dobrodružným nápadem.
Samozřejmě by problém s přemnoženými divočáky pomohlo vyřešit zvýšení výskytu přirozených predátorů, jako jsou vlci nebo medvědi. Ale je to opravdu to, co bychom chtěli? Svobodně se potulující medvěd v parku za rohem?
Je zřejmé, že problém nemá jednoduché řešení. Možná bychom se měli zamyslet nad tím, jakým způsobem zacházíme s přírodou a jaký dopad má naše urbanizace na životní prostředí. Měli bychom se také ptát, zda je výstavba dalších průmyslových zón a satelitních městeček na úkor zelených ploch tou nejlepší volbou pro naši budoucnost.
Zatímco myslivci s lukem a šípem mohou na první pohled přinášet komický prvek do této situace, možná bychom se měli zaměřit na hledání dlouhodobějších a udržitelnějších řešení. Například, město by mohlo investovat do vytvoření přírodních koridorů, které by umožnily divoké zvěři bezpečně migrovat mezi zelenými plochami, a snížit tak jejich potřebu vstupovat do městské zástavby.
Navíc by mohly být zavedeny programy na podporu vědomostí a ochrany přírody, aby se lidé naučili lépe porozumět potřebám divokých zvířat a společně hledali způsoby, jak s nimi soužít bez konfliktů.
Koneckonců, je třeba si uvědomit, že divoká zvěř a příroda nejsou nepřátelé, které je třeba zlikvidovat. Jsou součástí našeho ekosystému a obohacují náš svět. Možná bychom měli hledat řešení, které by umožnilo harmonické soužití mezi lidmi a divokou zvěří, a přestat se dívat na divoké prase jako na nepřítele, kterého je třeba z města vyhnat.
A tak, místo abychom se smáli myslivcům s lukem a šípem, zaměřme se na to, jak se můžeme vypořádat s problémem přemnožených divočáků způsobem, který bude prospěšný pro všechny zúčastněné strany.
Zdroj: mosteckydenik.cz, tn.cz
