Hadamczikova magie úspěchu. Státní znak na dresu jako záruka změny v českém hokeji?

Je to jen pár dní, co jsem sledoval čtvrtfinálový zápas se Spojenými státy a přemýšlel o zvláštnostech světa tohoto sportu. Řekl bych, že hokej je podobný životu – plný výzev, náhodných rozhodnutí a nečekaných zvratů. A stejně jako v životě, i v hokeji je lehké se zaměřit na to špatné a ztratit lehce pohled na celkový obraz.

V této souvislosti mě fascinuje počínání Aloise Hadamczika, prezidenta Českého svazu ledního hokeje, který se rozhodl pro „radikální“ změnu dresu národního týmu. Na příštím mistrovství světa v Praze tak uvidíme dresy se státním znakem. Ale jak to souvisí se skutečným úspěchem našeho týmu? A je to vůbec to hlavní, co český hokej potřebuje?

Věřte mi, v žádném případě nechci bagatelizovat význam národních symbolů. Symbolika je důležitá, stejně jako historie a tradice. Ale je to právě změna dresu, kterou potřebujeme k úspěchu na mistrovství světa?

Možná si někdo myslí, že stačí jen vyměnit dres a všechno se zázračně změní, ale já se obávám, že to tak jednoduché nebude. Sám sebe považuji za optimistu, ale v tomto případě jsem tedy velmi skeptický. Věřím, že hlavní příčina našich neúspěchů leží hluboko pod povrchem a nesouvisí s tím, jaký znak mají naši hráči na dresu.

Ze všeho nejdůležitější je třeba změnit herní styl, kterým se národní tým prezentuje. Nechám stranou hodnocení toho, jak dobrý nebo špatný tým jsme letos měli, ale styl, kterým jsme se prezentovali, byl daleko od toho, co fanoušci chtějí a očekávají. Nelze se spoléhat na systém, kde bráníme střední pásmo a po zápase si řekneme, že jsme chtěli hrát agresivně.

Myslím, že je třeba změnit styl, hrát aktivně a vzít na šampionát také mladé hráče. A právě v tomto ohledu mám pocit, že jsme ztratili kontakt se skutečností.

Pokud chceme dosáhnout úspěchu na domácím mistrovství světa, musíme se vrátit k tomu, co dělá hokej hokejem, agresivní hra, aktivní útok a neustálé hledání příležitostí. Přesně to, co jsme mohli vidět u Lotyšů a Němců. Oba týmy hrály aktivně, agresivně a s nadšením, přesně tak, jak by měl hokej vypadat.

Jsem přesvědčen, že bez ohledu na to, co rozhodne výkonný výbor, je třeba se především zaměřit na hru, na kterou se bude dát dívat a v neposlední řadě bude bavit fanoušky. Národní tým se může obléct třeba do svetru se sobem, ale pokud na ledě neukáže svůj nejlepší výkon, pak je všechno ostatní nepodstatné.

Na konci dne je hokej víc než jen dresy a státní znaky. Je to o hře, týmu, strategii a samozřejmě o fanoušcích. A bez ohledu na to, jaký znak nosíme na hrudi, musíme hrát se vším, co máme, a hrát srdcem. Protože koneckonců, to je to, co dělá hokej tak přitažlivým.

Hadamczik může pro mistrovství světa představit hromadu skvělých novinek, ale skutečný úspěch přijde, až když se skutečně vrátíme k tomu, co vždy zdobilo český hokej. Odvaha, agresivita a aktivní hra. Bez toho všeho nám ani sebekrásnější dres medaili nezaručí.