Hra na „Černého Petra“: Kdo může za vysoké ceny potravin?

Správná cenotvorba, a to nejen u potravin, je jedním z nejsložitějších procesů. Zároveň je to však alfa a omega úspěchu v podnikání. Problém může nastat při celospolečenské krizi, kdy se obchodníci a producenti pokusí takové situace využít maximálně ve svůj prospěch. Na jednu stranu, proč ne? Máme tu svobodu podnikání a každý podnikatel chce využít danou příležitost ve svůj prospěch. A v potravinářství tomu není jinak.

Ceny potravin jsou i přes klesající inflaci stále na stejných hodnotách, jako byly v době, kdy inflace atakovala dvacetiprocentní hranici. A tak si ministr zemědělství Marek Výborný položil otázku, kdo vlastně může za neúměrně zvýšené marže potravin? Situace nám může připadat tak, jako kdyby se v potravinářském sektoru hrála obdoba karetní hry Černý Petr. Jeden svádí vinu na druhého a výsledek je takový, že toho pomyslného Černého Petra má v ruce vlastně spotřebitel, který má značně omezené možnosti, jak nastalou situaci ovlivnit.

Jeden by se hned řekl, že v dnešní době informačního věku, kdy máme snadný přístup ke statistikám, číslům a různým analýzám, by přece nemělo být tak složité odhalit, kdo úmyslně manipuluje s cenami potravin? Světe div se, i přes tyto všechny úžasné nástroje se pravého viníka odhalit dosud nepodařilo.

Jedna strana tvrdí, že hlavní problém je u potravinářů, protože růst cen je závislý na výrobních nákladech a nastavených maržích. Druhá strana, například prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová se ohradila proti praktikám obchodních řetězců. Ta tvrdí, že jsou to právě oni, kdo určují konečné ceny na regálech obchodů.

Sledujeme takovou potravinářskou stínohru, kdy se jeden schovává za druhého. Připomíná mi to nejednu domácnost o více dětech. V té, když dojde třeba k rozbití vázy, jedno dítě ve snaze vyhnout se trestu hází vinu na svého sourozence. Přesně takovou situaci mi připomíná toto poněkud komické hledání viníka.

Samozřejmě rozumím tomu, že cenotvorba je složitým procesem, který ovlivňuje mnoho faktorů. Ať už jsou to vstupní a výrobní náklady a samozřejmě samotná poptávka.

Mě na tom všem ale udivuje celá ta debata, který se kolem toho rozvinula. To, jak se všichni aktéři snaží vyhnout zodpovědnosti. Možná by jen stálo za úvahu zlepšit transparentnost celého procesu. Jde o to, abychom měli lepší přehled o tom, odkud nabízené potraviny pocházejí, jaké jsou skutečné náklady a co vše stojí za konečnou cenou vybraného produktu.

Můžeme si jenom přát, aby se místo ukazování prstem na toho, kdo za to může, začalo hledat více konkrétních řešení, jak takovým situacím předejít. To je to, co spotřebitel nakonec ocení nejvíce.

Zdroj: Blesk.cz, Novinky.cz