Článek
Jiří Šlitr se narodil do doby uměleckého rozmachu. Jeho lásku k umění v něm pěstovali také jeho rodiče. Otec jakožto učitel kreslení vedl svého syna k lásce k výtvarnému umění a maminka jej naopak učila hře na klavír. Ačkoli se po maturitě na gymnáziu vrhl do právnického studia, svůj sklon k umění již v sobě potlačit nedokázal a na právnickou profesi nikdy nenavázal.
Osudové partnerství: Šlitr a Suchý
Ačkoli se jednalo o zlom v kariéře obou umělců, k jejich seznámení musela dopomoci náhoda a také aktivita Miroslava Horníčka, pro kterého v té době Jiří Šlitr komponoval. Jiří Suchý tehdy pracoval jako výtvarník barrandovských ateliérů a případné setkání by tak bylo záležitostí spíše náhodnou.
Právě díky Horníčkovi se tak mohlo zrodit dnes již legendární partnerství. Nejdříve si svou spolupráci vyzkoušeli v pražském sálku Reduta, kde se také poprvé objevily písně Jiřího Suchého, aby o dva roky později založili Divadlo Semafor.
Jejich prvním uvedením představením byla komedie Člověk z půdy. V hlavní roli se nemohl objevit nikdo jiný než Miroslav Horníček. Právě v této hře se poprvé objevily písně Pramínek vlasů nebo Včera neděle byla, které se staly evergreeny české populární hudby. Hra se dočkala celkem 228 repríz a bylo jasné, že tahle spolupráce bude fungovat.
Tajemný život plný luxusu
Jiří Šlitr se snažil na veřejnosti vystupovat skromně. Jenže to nešlo moc dohromady s jeho slabostí pro luxus. Choval se nenápadně, k alkoholu měl snad i odpor. Jedinou otevřenou neřestí byla jeho láska k dýmce.
Přesto všechno si však potrpěl na luxusní oblečení a auta. Dokonce si pořídil i honosnou vilu na pražských Vinohradech. To, že byl na své bydliště náležitě hrdý, ukazuje také píseň Ďábel z Vinohrad, kde svým typickým humorem varuje dámy, aby se před ním měly na pozoru.
Komplikované vztahy se ženami
Ženy byly slabou Šlitrovo stránkou a jeho slabost pro něžné pohlaví byla všeobecně známá. Ženy pro něj ovšem neznamenaly jen emoční zátěž, ale také zdroj inspirace. Právě ony se nejčastěji objevovaly na jeho obrazech.
Jeho celoživotní partnerkou byla herečka Sylva Daníčková. Vztah to byl ovšem komplikovaný a bouřlivý. Příčinou byla právě ona slabost pro ženy. Právě vědomí toho, že Jiří Šlitr ke své tvorbě potřebuje ony múzy, se nikdy nevzali.
Z komplikovaných vztahů nakonec vzešly dvě nemanželské děti Jiřího Šlitra. O dceři Dominice se dokonce do jeho smrti ani nevědělo. Jenže právě ona se stala jedinou právoplatnou dědičkou. Svého syna Petra nikdy Šlitr oficiálně nepřiznal a záznamy o otcovství chybí také v matričních zápisech. Jeho podobnost otci se však nezdá býti věcí čistě náhodnou.
Tragický konec
Právě neutuchající láska k ženám se mu stala osudnou. Na Boží hod, když večeřel ve společnosti svých blízkých, se Šlitr omluvil kvůli neodkladné schůzce s Ferdinandem Havlíkem. Důvodem odloučení byla ovšem touha po shledání s mladičkou herečkou Jitkou Maxovou.
Když se Jiří ani po několika hodinách nevracel domů, vydali se jej jeho blízcí hledat. Ten byl nakonec nalezen ve svém ateliéru i se svou milenkou bez známek života.
Jejich smrt je však dodnes opředena tajemstvím. Oficiální verze tvrdí, že se jednalo o tragickou nehodu, když se otrávili svítiplynem. Je však známo, že v té době už Jiří Šlitr byl jaksi nepohodlným. Zda se tedy jednalo skutečně o nešťastnou náhodu nebo o něčí záměr, to už se zřejmě nikdy nedozvíme.
Odkaz Jiřího Šlitra
Přestože Šlitrovo životní příběh obsahuje prvky tragédie a kontroverze, jeho umělecký odkaz zůstává nesmrtelný. Hudba, divadelní představení a výtvarná díla, která zanechal, jsou stále živá a inspirující. Šlitr dokázal svým dílem oslovit a zaujmout mnohé generace a jeho vliv na českou kulturu je nezpochybnitelný.
Zdroj: ceskyhudebnislovnik.cz, rozhlas.cz, denik.cz a is.muni.cz
