Hlavní obsah
Názory a úvahy

Mírotvůrce Tomio Okamura

Foto: Strana přímé demokracie (SPD)

Ukrajina si za válku může sama a nebýt ve vedení naší země Petra Fialy, válečný konflikt s Ruskem by byl dávno u svého konce.

Článek

Takto zjednodušeně by se dal shrnout rozhovor předsedy SPD v pořadu PoliTalk na portálu Novinky.cz. Alespoň já jsem při poslechu onoho rozhovoru docílil tohoto dojmu. Neprávem? Nemyslím si. Tomio Okamura vlastně jen zopakoval to, co tvrdí už dlouho, ale pár zajímavých informací z jeho úst přece jen zaznělo.

Za problémy si mohou Ukrajinci sami, jelikož neřešili problémy kolem Luhanské a Doněcké oblasti. Jenže ony se řešily v podobě Minských dohod, které ovšem nebyly dodržovány. Jak už to tak bývá, obě strany konfliktu se z porušování obviňují navzájem. Předseda SPD má však jasno v tom, že na porušování se podílela jen ukrajinská strana, a to z toho důvodu, že Ukrajina není demokratická země a je prolezlá korupcí.

Ohledně problému s korupcí mu musím dát za pravdu, ale pokud Okamura žije v domnění, že v Rusku demokracie přímo vzkvétá a korupce se tam nevyskytuje, tak bych byl docela rád, aby se tam na chvíli odstěhoval nebo aby se minimálně podělil o zdroje, z kterých takovéto informace čerpá. Byla by to minimálně slušnost. Když si totiž obě země porovnáme mezi sebou, tak co se týče korupce, nemají si navzájem moc co vyčítat, ovšem v demokratickém měřítku je jednoduše Rusko na míle vzdálené tomu, co si pod demokratickým zřízením dokážu představit.

Nebo je v demokratické zemi snad zcela běžnou záležitostí, že se političtí oponenti nechávají zavírat do vězení, a to v tom lepším případě, v tom vůbec nejhorším se nechají rovnou zlikvidovat?

Ovšem mnohem více mě zaráží, když Okamura vlastně schvaluje ruské kroky, které učinilo k tomu, aby chránilo údajné zájmy ruské menšiny v dotčených oblastech. Rád bych ho upozornil na to, že v podobném duchu se odehrávala propaganda i ve třicátých letech minulého století, a právě potlačování německé menšiny byla ona záminka k tomu, aby naší zemi počastoval svou návštěvou Adolf Hitler. Nebo si snad mám myslet, že kdyby v té době Okamura žil, tak by on sám vítal německá vojska s otevřenou náručí?

Nebo by šel vyjednávat mír tak, jak si on sám představuje? Pokud by k tomu totiž došlo, pravděpodobně bychom přišli o značné území, a navíc by poskytnutou západní pomoc, a vlastně i tu sovětskou, bez okolků odmítl, jelikož takovéto kroky jen konflikt více rozdmýchávají. A on chce mír.

Jenže jak se chcete bavit o míru s někým, kdo chce válčit? Respektive rozumí jednoduše jen tomu, že když něco chce, tak si to vezme násilím a nikoho se ptát nebude. Je zarážející, že na přímou otázku, zda je tedy Putin agresorem, když se odvolává na mezinárodní právo, tak není schopen se jasně vyjádřit. Přitom každému rozumnému člověku je jasné, kdo v tomto případě agresor je.

Tím hlavním válečným štváčem v očích Tomia Okamury je však osoba premiéra Petra Fialy. To on je právě onen hlavní viník, který konflikt eskaluje tím, že vláda podporuje ukrajinské uprchlíky a dodává Ukrajině zbraně.

Bylo by jistě hezké, kdyby naše země byla hybatelem světových událostí, ale sluší se podotknout, že i kdyby se Petr Fiala na hlavu postavil a žádal celosvětový mír, pravděpodobně by moc neuspěl. Skutečně úsměvná je představa, že by premiér zavelel Vladimiru Putinovi, aby přestal válčit a jako mávnutím kouzelného proutku by se ruská vojska stáhla z okupovaného území. A kdyby to přece jen uměl, jistě by to už dávno udělal.

Ano, pane Okamuro, Rusko okupuje cizí území, to je třeba si konečně uvědomit a myslet si, že dodávky zbraní slouží k tomu, aby válka pokračovala, je skutečně naivní. Naopak, jsou potřeba k tomu, aby Ukrajina vůbec byla schopná držet nepřítele na uzdě. V opačném případě by na Ukrajině už nyní vládla loutková vláda dosazená Kremlem.

O míru je třeba jednat, v tom jsem s předsedou SPD za jedno, ale nelze jednat s někým, kdo o jednání nestojí nebo není schopen alespoň dílčích ústupků. Naštěstí není premiérem pan Okamura a válka se tak nevyvíjí podle jeho not. Protože pak by se klidně mohlo stát, že by si kdokoli z okolních států mohl nárokovat kus našeho území a tento krok schovat za tvrzení, že zde dochází k potlačování národnostní menšiny. Pan Okamura by jistě takové území rád obětoval za cenu míru.

Mír na Ukrajině jistě jednou zavládne. Jedinou nezodpovězenou otázkou však zůstává, zda to bude mír podle ruských not nebo podle ukrajinských.

Použité zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz