Mnichovská zrada se nekoná. Jaký podíl na tom má Petr Pavel?

Obavy, že se bude opakovat scénář z Mnichova 1938, kdy evropští vůdci podstoupili Sudety Německu výměnou za slíbený mír, a z Postupimské konference, díky které si Stalin ukousl velkou část Evropy, se naštěstí nenaplnily.

Členské země EU a Spojené státy daly najevo, že hodlají pokračovat v podpoře Ukrajiny, a vyslaly tak jasný signál zemím střední Evropy, že se o svou bezpečnost bát nemusejí.

Země střední Evropy útlak ruského impéria zažily na vlastní kůži. Aktuální situace se jich sice nedotýká přímo, ale blízkost konfliktu jejich strach oprávněně stupňuje a ujištění spojenců je tak velmi důležitým krokem k zesílení pocitu bezpečí.

Totální porážka Ruska není řešení

Z pohledu zemí střední Evropy je jedinou možností totální porážka Ruské federace. To ovšem z vyjádření většiny světových lídrů není ku prospěchu věci. Stejný názor zastává také zvolený prezident České republiky Petr Pavel.

Jeho názor jako odborníka na bezpečnost, kterou získal v rámci své mise v NATO, má velkou váhu. Zvolený prezident míní, že rozpad Ruska by mohl přinést více problémů, než se můžeme zdánlivě domnívat. V tom případě Ruská federace nebude mít nikoho, s kým by jednala o bezpečnostních zárukách, a nebylo by možné ani pracovat na příští bezpečnostní architektuře Evropy.

Bezpečnostní konference přinesla ovšem definitivní stanovisko v tom, že podpora Ukrajiny musí pokračovat i nadále, pokud chceme usilovat o dlouhodobou stabilizaci starého kontinentu.

Je ohrožena americká podpora Ukrajině?

Jediným problémem může být tlak americké diplomacie na Kyjev, který musí v následujících dnech dosáhnout alespoň dílčího vojenského úspěchu. V opačném případě je další podpora z americké strany nejistá, jelikož Kongres brzy ovládnou republikáni, kteří podpoře Ukrajiny zrovna moc nefandí.

Konference se tentokrát musela obejít bez ruské a íránské delegace. O budoucnosti Ruska ovšem na konferenci diskutoval aktuálně největší kritik Vladimira Putina, Michail Chodorkovskij. Ten v bilaterálních diskuzích hovořil o tom, že by bylo za jistých okolností možné přimět ruského prezidenta k jednání. Dohoda by vyzněla v tom smyslu, že si Rusko ponechá Krym s tím, že Ukrajině přenechá Luhanskou a Doněckou oblast.

To ovšem podle evropských představitelů nepřichází v úvahu, jelikož by mohlo dojít k destabilizaci Ukrajiny, která by mohla čelit občanským nepokojům, protože 87 % Ukrajinců by takovou dohodu neuznalo.

Druhým bezpečnostním rizikem je fakt, že Putin by získal čas pro přeskupení a zmobilizování svých sil. Poté by pouze hledal záminku pro napadení sjednané dohody a mohl by kdykoli obvinit Ukrajinu, že není schopná stabilizovat tento region, a považovat to za přímé ohrožení Ruské federace.

Putin je zahnán do kouta

V tuhle chvíli Putin nemá jinou možnost než ve válce pokračovat. Pokud si chce udržet stávající podporu, potřebuje zlepšit ekonomický blahobyt Rusů. Ruský prezident nemá moc na výběr a není vyloučeno, že jeho cílem se brzy stane některá země, která je pod ochranou NATO. Největší pozornost je v tomto směru upřena na Pobaltí.

Chodorkovskij dále tvrdí, že jaderný konflikt s největší pravděpodobností nehrozí. Putinovi i jeho nejbližším spolupracovníkům je zřejmé, že západ ví o každém jejich kroku a neunikli by spravedlnosti a hrozivé pomstě.

Zdroj: Politico.eu