Článek
Občas si tak říkám, jestli se obecně kritika premiéra Petra Fialy nestala novým národním sportem.
Jsem si samozřejmě vědom, že my Češi jsme známí svou schopností vytáhnout na světlo světa i ten sebemenší prohřešek, ale že se někteří pustí do premiéra s kritikou za jeho český přízvuk během přednesu v anglickém jazyce nebo že se nevyjadřuje dostatečně sofistikovaně, to by mě vážně nenapadlo. Nebo jde v tomto případě vlastně o úplně něco jiného?
Není to tak dávno, co jsme měli na premiérském postu Andreje Babiše, muže, jehož čeština byla pro mnohé stejně nesrozumitelná jako hieroglyfy. Přesto jeho jazykové eskapády tito stejní lidé, co kritizují Petra Fialu za jeho angličtinu, Andreje Babiše omlouvali nebo jeho nesrozumitelnost záměrně přehlíželi. Nepřijde vám to trochu divné? Kde je ta mez tolerance, kdy jsme ochotni přijmout rozdíl mezi českým přízvukem a samotnou schopností vyjadřovat se v našem mateřském jazyce?
Kamarád, učitel angličtiny a překladatel, se jednou smál tomu, jak Češi hodnotí znalost angličtiny podle výslovnosti, kterou znají z filmů a BBC. “Je to nesmysl. Slyšel jsi někdy mluvit Skota?” dodal. Vzpomněl jsem si na to při četbě výsměšných reakcí na Fialovu angličtinu.
— Marek Svehla (@mareksvehla) December 3, 2023
Hlavní rozdíl vidím v tom, že premiér Fiala, vrcholný akademik a profesor politologie, je muž, který se anglicky vyjadřuje sice s českým přízvukem, ale zato s jasným a přesným výkladem. V tom, co potřebuje sdělit není potřeba, aby jeho výslovnost byla dokonalá, ale mnohem důležitější je, jakou jeho slova mají váhu. Na druhé straně měl Andrej Babiš často problém se srozumitelně vyjádřit i v češtině. To ale jaksi nikoho příliš neznepokojovalo.
Tento rozpor jasně ukazuje, že někteří nehodnotí jazykové schopnosti jednotlivých politiků, ale rozhodují se na základě svých sympatií. Pak to ale vypadá, že klademe větší důraz na formu než na obsah. V tu chvíli nám totiž nevadí ani politik, který se sice vyjadřuje značně kostrbatě, ale bereme ho více za svého než někdo, kdo sice mluví cizím jazykem s přízvukem, ale to, co říká, má hlavu a patu.
Možná by nebylo na škodu se více zaměřit na to, co politik říká a dělá, než jak to říká. Nejde přece o to, zda náš premiér mluví anglicky jako rodilý mluvčí, ale zda mluví smysluplně a srozumitelně. A je v danou chvíli jedno, zda je to v češtině nebo angličtině.
Není snad na čase přehodnotit naše jazykové priority a začít věnovat více pozornosti samotnému obsahu před formou?
Až příště uslyšíte premiéra mluvit anglicky s českým přízvukem, zkuste se nejdříve oprostit od osobní zášti a nejdříve se zamyslete nad tím, co se nám tato osoba snaží sdělit. Možná přijdete na to, že v politice, stejně jako v životě, je obsah daleko důležitější než samotná forma.
Zdroj: Autorský text a sociální síť X
