Článek
Demonstraci Česko proti bídě svolalo hnutí PRO. Na Václavském náměstí se tísnily tisíce lidí, kteří v lepším případě požadovali demisi Fialova kabinetu, v tom horším se nebáli vyjádřit svůj postoj k pomoci Ukrajině, když se například v jednu chvíli rozhodli vzít útokem Národní muzeum a pokusit se z budovy strhnout ukrajinskou vlajku.
Po celou dobu situaci monitorovala hrstka novinářů. Sociální průzkum mezi demonstranty prováděl třeba Radek Bartoníček, kterého zajímaly důvody, proč lidé demonstrují. Z jejich vyjádření lze vydedukovat, že sami vlastně ani nedokážou definovat, co by se v naší zemi mělo změnit. Nejčastěji tak zaznívá holá fráze, že by se měla změnit vláda. Kdo by ji měl v tom případě nahradit, říct neumí.
Většina oslovených si nestěžuje na své sociální poměry a shodují se na tom, že jim samotným se nežije špatně, ale je třeba myslet i na ohrožené sociální skupiny obyvatel, jako jsou důchodci a děti.
Zajímavý postoj zaujímají směrem k zahraniční politice, kdy Česká republika by v prvé řadě měla myslet na sebe a zastávat spíše neutrální postoj. Opakující se fráze, které jsou dílem dezinformační scény, mnohé z nás už ani nepřekvapí.
Mezi nejčastější patří tvrzení, že Rusko bylo k útoku vyprovokováno a že hlavně bojuje i za Evropu s cílem vymýtit nacismus. Mezi velmi oblíbené a rozšířené mýty mezi demonstrujícími patří také to, že Spojené státy válku na Ukrajině potřebují kvůli odbytu svého zbrojního průmyslu, a to má být i důvodem, proč není v zájmu Washingtonu jednat o míru.
Právo shromažďovací je pilířem Ústavy České republiky a je to jeden z hlavních projevů demokracie. Nelze si ovšem demokracii vykládat tak, že je možné beztrestně dělat cokoli.
Po většinu času poklidnou demonstraci zastínil okamžik, kdy dav burcoval za pomoci tlampače Slávek Popelka z Holešovské výzvy a podnítil tak útok na Národní muzeum s cílem strhnout ukrajinskou vlajku ze zdi budovy.
Slávek Popelka z Holešovské výzvy burcuje dav, aby vzal po demonstraci útokem Národní muzeum a strhl dolu ukrajinskou vlajku. Dále tvrdí, že muzeum nám v roce 1968 rozstříleli ukrajinští vojáci. Tady bude ještě veselo! pic.twitter.com/RcXuotyvNz
— Martin Bartkovský (@bartkovskym) March 11, 2023
Obrázek, který se naskytl při oblehání této budovy, byl velmi podobný tomu, který známe při útoku na kapitol při amerických prezidentských volbách. Ten si nakonec vyžádal pět obětí. K ničemu takovému naštěstí nedošlo, ale i tak si tento střet vyžádal několik zraněných.
Je až s podivem, jaký postoj k celé události zaujal premiér Petr Fiala. Ten se k události odmítl přímo vyjádřit a přes tiskového mluvčího vlády pouze konstatoval, že jednotlivé projevy a vznesené požadavky nepotřebují žádný další komentář.
Petr Fiala zaujal neutrální postoj zřejmě i díky jeho výrokům, které zazněly po demonstraci v září 2022, za které se na jeho hlavu snesla vlna kritiky. Tehdy oficiálně prohlásil, že za demonstrací stojí síly, které se hlásí k ruské propagandě.
Premiér si ovšem musí uvědomit, že jako hlavní představitel České republiky musí věnovat pozornost tomu, když v ulicích protestují občané země, kterou zastupuje. Pokud se k těmto lidem otočí zády, může se tento postoj velmi brzy otočit vůči němu.
Lidem je třeba naslouchat, ačkoli s jejich názory nemusíme souhlasit, ale v tomto případě, kdy jsou tyto demonstrace v pozadí podporovány ruskou propagandou, musí premiér vystoupit s jasným postojem, že potřebám lidí naslouchá a jejich obavy se snažit maximálně mírnit a tvrdě odsoudit jednání lidí, kteří hlásají pouze nenávist schovanou za fiktivní prohlášení o míru.
V opačném případě dodává sílu organizátorům a utvrzuje je v jejich „pravdách“, která jim poskytuje určitý pocit nadřazenosti a beztrestnosti.
