Článek
Většina seismologů má k dispozici seznam několika míst na světě, kde očekávají veliké problémy při každém větším zemětřesení. Největší obavy plynou z míst, kde jsou značné seismické mezery. V těchto místecht narůstá riziko katastrofy s délkou období, kdy k žádnému zemětřesení nedošlo. Vážným rizikovým faktorem je skutečnost, že s přibývajícím časem lidé rychle ztrácejí svou ostražitost.
Za katastrofu můžou stavební předpisy
Východoanatolský zlom, který stojí za katastrofou v Turecku a Sýrii, je mezi vědci velmi známý. Problém je, že za posledních sto let v této oblasti nedošlo k žádnému vážnějšímu zemětřesení.
Na základě těchto podkladů má Turecko vypracované stavební předpisy na ochranu před riziky zemětřesení, ale právě jakýsi pocit toho, že se nic neděje, zapříčinil aktuální situaci, jelikož tyto předpisy nejsou důsledně vymáhány.
Podle geologů lze vysokému počtu úmrtí a škodám na majetku předejít jen lepšími stavebními předpisy a jejich dodržováním. Jinou alternativu, jak včas varovat před blížící se katastrofou, vědci nemají. Chyba v konstrukci budov tak nemusí být odhalena po celá desetiletí až do okamžiku, kdy dojde k silnějšímu zemětřesení. V mnoha případech ovšem taková chyba stojí mnoho lidských životů.
First mosque of Anatolia, The Habibi Neccar Mosque was builded in 636, in #Hatay city severely damaged during devastating #earthquakes in Turkey.#Mosque #DEPREMZEDELER pic.twitter.com/Dtm3tX5Cm9
— JournoTurk (@journoturk) February 14, 2023
Dalším problémem může být fakt, že oči geologů se zaměřují na dobře zmapovaná místa, kde je předpoklad masivního zemětřesení, a nevěnují tak pozornost spícím obrům, kteří můžou kdykoli a bez varování udeřit. Největší pozornost je kladena na oblast San Andreas v Kalifornii, kde se od 90. let minulého století očekává silné zemětřesení o síle přesahující osm magnituda.
Turecko je seismicky velmi aktivní zónou, které se nachází na rozhraní tří litosférických desek. Nejvíce pozornosti je upřeno na severoanatolský zlom, který se nachází v těsné blízkosti jednoho z nejlidnatějších měst na zemi, Istanbulu. Vědci předpovídají, že v následujících desetiletích dojde k masivnímu zemětřesení, ale určit přesnější časový úsek jim aktuální znalosti a technologie neumožňují.
Zemětřesení udeřilo silněji, než ukazovaly predikce
Východoanatolský zlom, který o sobě dal vědět nyní byl v posledních letech velmi aktivní a docházelo zde k menším zemětřesením kolem šesti magnituda. Silnější zemětřesení bylo tedy ze strany vědců očekávané, ale ne v takové síle. Předpoklady hovořily o zemětřesení se sílou kolem 6,8 magnituda.
Vědci uvádějí, že se takové odchylky stávají. Jsou místa, kde lze očekávat zemětřesení v hodnotách, které vycházejí z dlouhodobého pozorování, ale nakonec situace skončí daleko za predikcemi.
Příkladem může být zemětřesení v japonském Tohoku v roce 2011, kde se očekávaly otřesy půdy o síle 7,5 stupně magnituda. Naměřené hodnoty ovšem ukázaly sílu zemětřesení 9,0 stupňů Richterovy stupnice. Zpětné analýzy nakonec odhalily skutečnost, že podobně silné zemětřesení se v oblasti vyskytuje přibližně každých tisíc let.
Nejohroženější místa na zemi
Největší hrozbou pro obyvatele je v těchto oblastech nedodržování stavebních předpisů. Geologové tvrdí, že lidi nezabíjí zemětřesení, ale špatně postavené budovy. Jejich slova potvrzují i obrázky ze zasaženého území, kde budovy, které byly postaveny dle předpisů, zůstaly stát. Ty ostatní padaly jako domečky z karet.
Mnoho vědců se nejvíce obává zemětřesení v místech, kde je silná hustota obyvatel a kde výstavba nepodléhá přísným předpisům. Nejohroženější se jeví oblast Haiti. Zde kombinace hustého osídlení, vysoké seismické riziko a velmi zranitelný stavební fond může mít za následek obrovskou katastrofu. Tato země se dodnes vzpamatovává ze dvou velkých zemětřesení od roku 2010.
Další oblasti, které nenechávají vědce spát, jsou Bangladéš, Káthmándú a také Írán.
