Hlavní obsah
Příroda a ekologie

Podobné srpnové deště jako dnes byly před 21 lety předznamením katastrofy

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Depositephotos (licence zakoupena)

Letní dešťové přeháňky bývají většinou vnímány jako příjemná změna v období horkých dnů. Tak je to i nyní, ale na počátku srpna 2002 nikdo netušil, že během několika dní bude třetina Česka pod vodou.

Článek

Letní déšť vnímáme po horkých dnech jako formu příjemného ochlazení. Není tomu jinak ani letos, kdy po sérii tropických dnů přišlo ochlazení a s ním dešťové přeháňky. Dnes jsem si však vzpomněl na rok 2002, který se velmi podobá tomu letošnímu.

Tehdy také Česko čelilo sérii horkých dnů, kdy teploty stoupaly nad třicet stupňů. Na začátku srpna je však vystřídaly dešťové přeháňky, které na většině území nevypadaly nijak dramaticky. Situace v jižních Čechách však byla poněkud odlišná.

Jižní Čechy jako pomyslná první linie

Na jižní oblast republiky udeřily skutečně mohutné lijáky, které rychle plnily koryta řek. Bylo 6. srpna 2002, když se v noci začaly ze svých toků vylévat první potoky a později i řeky. Tehdy třeba oblast Českokrumlovska nebo Novohradských hor zasáhly srážkové úhrny v rozmezí 130-200 mm.

Největší drama se odehrávalo v Písku, kde povodeň ničivou silou zasáhla historický kamenný most. Voda dosahovala dva metry nad mostovku. Až na malý díl mezi sousoším Kalvárie a sv. Jana Nepomuckého bylo strženo zábradlí v celé délce mostu. Voda odplavila kamennou dlažbu i veškerou izolaci mostovky, strhla sochu anděla v sousoší sv. Jana Nepomuckého a posunula sousoší sv. Anny i se soklem a kameny.

I přes veškerou snahu záchranných složek si povodeň vyžádala dva lidské životy. V okolí řek muselo být evakuováno více než 4000 lidí a škody na majetku přesahovaly 200 miliónů korun.

Ticho před bouří

Prahu před povodní chrání vcelku spolehlivě soubor dvou přehrad spadajících do tzv. Vltavské kaskády. Jedná se o přehrady Orlík a Lipno. Za normálních okolností tyto dvě přehrady dokážou pohltit velké množství vody a regulovat spolehlivě průtok pod hrází.

Jenže po předešlé první vlně mohutných srážek byly přehrady víceméně na svém maximu, které dokázaly zadržovat. Nikdo totiž nepředpokládal, že si déšť vzal jen několik dní na to, aby se nadechl k ještě mohutnějšímu náporu.

Po dvou dnech klidu, kdy lidé hlavně v jižních Čechách začali s odklízením škod, udeřily v oblasti další, a ještě mohutnější srážky. Okolní krajina byla přesycená vodou a nedokázala pohltit takové množství srážek, a co bylo horší, velké přehrady byly nuceny zvyšovat odtok, aby byly schopny pojmout další vodu na svých přítocích.

Většina toků dosahovala průtoku odpovídající až pětisetleté vodě. V Českých Budějovicích to byla voda dokonce tisíciletá.

Jak silná povodeň zasáhne hlavní město?

To, že velké vodě bude čelit i hlavní město, bylo všem jasné. Jediná neznámá byla ovšem síla, která udeří. Vzpomínám si velmi dobře na informace v médiích, kdy nikdo nedokázal odhadnout, jak silná povodňová vlna může zasáhnout naší metropoli. Informace se měnily defacto každou hodinu. Chvíli se mluvilo o padesátileté vodě, ale zaznívaly i názory, že to může být mnohem horší.

Stěžejním faktorem se nakonec stalo to, že se před Prahou slily dva hlavní povodňové proudy. Berounka byla na svém pětisetletém průtoku a Vltava na tom byla víceméně podobně. Oba tyto toky se slily v jeden a bylo jasné, že na něco takového není Praha vůbec připravena.

Vltava v Praze kulminuje na 782 cm

Postupně jsou zaplavované okrajové části Prahy kolem Vltavy jako Zbraslav, Velká Chuchle nebo Hodkovičky. Zrak všech obyvatel České republiky se však upíná na Karlův most. Každému v čerstvé paměti uvízly obrázky poničeného kamenného mostu v Písku. Většina z nás, kdo tehdy tyto události zažil, si jistě vybaví dva bagry, které se snažily ochránit pilíře mostu odklízením naplavených trosek.

Voda však postupovala dále. Dochází k zaplavení Karlína, Holešovic a také pražské Zoo. V její dolní části docházelo postupně k evakuaci. Všechna zvířata se však zachránit nepodařilo. Symbolem marného boje s vysokou vodou se tehdy stal lachtan Gaston. Mohutný proud ho unášel směrem k Ústí nad Labem, kde se chystala jeho záchrana. Povedlo se ho však pouze nakrmit.

Odchytit se ho podařilo až německým záchranářům poté, co uplaval 300 kilometrů. Gaston však uhynul kvůli stresu a vyčerpání jen několik hodin po své záchraně.

Třetina České republiky pod vodou

Povodně v srpnu 2002 zasáhly třetinu území České republiky. Během nich vyhaslo 17 lidských životů. Škody na majetku se vyšplhaly na více jak 70 miliard korun.

Po těchto událostech došlo k přepracování plánů na zvládání povodní a k vybudování protipovodňových opatření, převážně v hlavním městě, v podobě uzavíratelných vrat na Čertovce a ve vytyčených stanicích metra.

Při pohledu z okna, kde kapky deště neúnavně buší do parapetu, si však kladu otázku, zda jsme připraveni na podobnou katastrofu, které jsme čelili před 21 lety.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz