Pomoc Ukrajině je potřeba výrazně navýšit

Díky váhajícím politikům je na tom Ukrajina víceméně stále tak jako na začátku konfliktu. Světlým momentem budiž to, že se daří ruskou armádu držet na východě daleko od Kyjeva. I přesto se Ukrajina dostává více a více pod ruský tlak.

Ve čtvrtek Rusko opět ukázalo svou sílu, když celé území Ukrajiny zasáhl masivní letecký útok. Šéf severoatlantické aliance se zároveň domnívá, že město Bachmut již nebude možné dlouho bránit, protože po sedmi měsících bojů dochází ukrajinské armádě zdroje potřebné k další obraně této oblasti.

Podle některých vojenských stratégů by dnes situace na Ukrajině vypadala jinak, pokud by západní společenství tolik neváhalo nad důležitými rozhodnutími a jednalo rychleji. V následujících týdnech se dá očekávat převzetí větší iniciativy ze strany ruské armády.

Nedostatečné dodávky zbraní

Bez dodávek zbraní by již Ukrajina dávno padla, to je nezpochybnitelný fakt. Ačkoli Západ vyvinul značné úsilí, stále chybí značné množství zbraní a munice, která by dovolila ukrajinským silám výrazněji oslabit ruské pozice. Ukrajinský generál Valerij Zalužnyj zveřejnil některé požadavky na dodávky zbraní a kolik by jich mělo v nejbližší době dorazit.

- 500 až 600 obrněných transportérů – přislíbeno jich je 100.

- 300 bitevních tanků – bylo přislíbeno asi 130.

- 500 dělostřeleckých systémů – přislíbeno 70.

- 180 stíhaček F 16 – zatím v nedohlednu.

Kyjev zatím neúspěšně také žádá o dodávky raket krátkého doletu ATACMS, které by donutily Rusy stáhnout se za frontovou linii. Největší problém je ovšem nedostatek munice, kterým ukrajinské síly trpí od začátku konfliktu. Výroba na Západě se nastartoval s velkým zpožděním a ani teď nedosahuje takových kapacit, které by z větší části uspokojily požadavky ukrajinských ozbrojených sil. Poslední požadavek zněl na milion dělostřeleckých granátů. Výrobní kapacity jsou schopné dodat sotva čtvrtinu.

Když to srovnáme s ruskými kapacitami, které odhadují aktuální zásobu dělostřelecké munice na 14 milionů projektilů, vidíme, že ta převaha je skutečně obrovská a ukrajinské vojáky to nutí přemýšlet nad každým nábojem, který vystřelí.

Proti Kyjevu hraje i čas. Bez tanků a stíhaček se ukrajinští vojáci nikdy nedostanou ze zákopů a tento typ válčení pouze navyšuje ztráty v řadách ukrajinských sil, které nemají takové lidské kapacity jako Rusko.

Strach z Putina a váhající Západ

Západ má také jisté obavy z reakce Vladimira Putina, pokud by se dodávka zbraní významně navýšila. Je to vidět při každém dalším schvalování nějaké pomoci, kdy každá taková diskutovaná pomoc je několikrát odkládána. S další pomocí se vždy čeká na dostatečný časový odstup, kdy se testuje, jak na poskytnutou pomoc zareaguje Kreml. Nikdo samozřejmě nemůže nikdy vyloučit možný přímý střet NATO a Ruska, ačkoli ten je nadále označován za málo pravděpodobný.

Hlavní příznivci Ruska jako Čína, Indie a Jižní Afrika budou Putina vždy v takovém kroku brzdit. Další protiváhou je minimální vojenský přínos takového kroku, jelikož lze předpokládat, že v takovém případě by Spojené státy odpověděly masivním konvenčním útokem, což by znamenalo zcela jistě Putinův konec.

Bývalý německý generál při NATO Heinrich Brauss označil strach z případného jaderného útoku dokonce za silnější než strach ze samotného vítězství Ruska, které by bylo za aktuálních podmínek mnohem větší katastrofou.

Malý tlak na Čínu

Spojené státy i Evropa nezastávají stejný postoj k čínskému diktátorovi Si Ťin-pchingovi. Peking považuje za dílčí úspěch názorové rozdělení západních mocností. Evropa se bojí jednoznačně postavit Číně a podpořit Washington ve snaze omezit přímé investice nebo omezit vývoz polovodičových technologií. V takovém případě by musela Čína přehodnotit svou formu podpory Vladimiru Putinovi.

Evropské sankce nestačí

Kromě EU se k sankcím připojilo dalších 14 zemí světa, což je nedostatečné, a tlak na Rusko je možné ještě zvýšit. Ze strany USA a Evropy musí zesílit snaha přesvědčit k uvalení sankcí země jako Brazílie, Jižní Afrika nebo Indie. Ztráta těchto spojenců by už významně zasáhla ruskou ekonomiku.

Pro Rusko také není problém dostat se k potřebným komponentům, jelikož jim je s radostí přeprodávají země jako Turecko, Arménie nebo Kazachstán. To, jak evropský sankční systém selhává, dokládá zpráva Institutu pro mezinárodní finance. Ta uvádí, že Rusku se podařilo navýšit dovoz čipů za více jak 2,4 mld. dolarů oproti 1,8 mld. v minulém roce.

Zdroj: CNN, Businessinsider, The Guardian