Proč má zemětřesení v Turecku tak katastrofální následky?

Krátce před pondělním úsvitem zasáhlo jižní Turecko masivní a smrtící zemětřesení. Nejsilnější otřes měl sílu 7,8 stupňů Richterovy stupnice a vyžádal si nejméně 5 000 obětí. Tento počet ovšem není konečný a nadále poroste.

Jak častá jsou zemětřesení právě v této oblasti a je něčím neobvyklá poslední katastrofa?

Zemětřesení udeřilo časně ráno poblíž města Nurdagi v turecké provincii Gaziantep a zasáhlo masivně také Sýrii. Následné otřesy jsou hlášeny mimo jiné z Kypru nebo Libanonu.

Síla zemětřesení se měří za pomocí logaritmické stupnice na tzv. Richterově škále. Každé celé číslo představuje desetinásobný nárust síly otřesů. Horní hranice měření není technicky omezena, ale zatím nejsilnější naměřené zemětřesení mělo sílu 9,5 stupně v Chile v roce 1960.

Zasažený region hlásí nejen menší otřesy, které mají za následek zřícení poničených budov z předešlých otřesů, ale v oblasti epicentra byla naměřena další dvě silná zemětřesení o síle 6,7 a 7,5 stupně Richterovy stupnice.

Složité geologické podloží a varování USGS

Oblast Turecka je tektonicky aktivním územím, když se v jedné části střetávají tři litosférické desky, arabská, anatolská a africká. Arabská deska se pohybuje v severním směru rychlostí asi 11 milimetrů za rok. Turecko samotné leží na anatolské desce, která se pohybuje směrem na západ.

Tento pohyb znamená, že Tureckem procházejí dva hlavní zlomy, kde může dojít k zemětřesení. Nejdelší je severoanatolský, který je dlouhý přibližně 1 500 km. Východoanatolský je kratší asi o 1 000 km. Původcem většiny zemětřesení je právě ten severní, který je také potencionální hrozbou pro tureckou metropoli Istanbul.

Podle USGS je vysoká pravděpodobnost, že Turecko bude čelit v nejbližších letech ještě silnějšímu zemětřesení.

Poslední zemětřesení se událo ve zlomu zemské kůry, kde se horniny posouvají kolem sebe a netlačí se pod sebe. V kombinaci s pohybem Arabské desky tak vědci varují, že v tomto regionu se pod povrchem hromadí silné napětí.

Katastrofální následky pondělního zemětřesení

Vysoký počet obětí ovlivnilo vícero faktorů, nejen samotná síla zemětřesení. Zásadní je v tomto směru fakt, že udeřilo v malé hloubce a v blízkosti osídlených míst. Pondělní zemětřesení mělo své epicentrum asi 25 km pod povrchem a seismické vlny tak nemusely urazit velkou vzdálenost, což vedlo k intenzivnějším otřesům.

Dalším významným faktorem jsou nevyhovující stavby, které nejsou navrženy tak, aby odolaly silnějšímu zemětřesení.

USGS zdůrazňuje, že nejohroženější jsou budovy, při jejichž stavbě je použito nevyztužené cihlové zdivo a nízkopodlažní betonové rámy. Tyto materiály se při otřesech tzv. vyboulí a budovy se snadno zřítí. V tomto případě jsou následky vždy katastrofální.

Odolnější typ budov najdeme spíše v severní části Turecka. Na jihu nejsou zemětřesení tak obvyklá a většina obyvatel za celý svůj život žádné nezaznamená, a tak zde není takový tlak na výstavbu odolnějších staveb.

Přírodní katastrofy na území Turecka

Pondělní zemětřesení je nejsilnější od roku 1939. V březnu 1970 zasáhlo západní Turecko ničivé zemětřesení o síle 7,1 stupně, které zabilo více než 1 000 lidí a zničilo na 8 000 budov.

Zatím nejtragičtější se datuje na srpen 1999, kdy severozápad Turecka zasáhlo zemětřesení o síle 7,2 stupně a vyžádalo si 17 000 obětí. Skoro čtvrt milionu lidí se ocitlo bez střechy nad hlavou.

Zdroj: USGS