Článek
Žijeme v době, kdy se svět mění rychleji než politický názor a s ním se na obzoru zjevil návrh, který v sobě nese příslib změny. Jenže jak už to tak bývá, ne každá změna musí zákonitě směřovat k lepší budoucnosti.
Jindřich Rajchl na svém facebookovém profilu předložil vizi, ve které by Česká republika měla opustit selhávající západní směr a raději obrátit svůj pohled východním směrem, tedy k Rusku. Pro někoho možná tato idea může na první pohled působit jako odvážný krok směrem k novým možnostem, při bližším zkoumání však zjistíme, že může vést k fatálním důsledkům pro naši zemi.
Už jen představa, že bychom se měli odvrátit od euroatlantických hodnot a směřovat k autoritářským režimům, které mají na svědomí válečné zločiny a není jim cizí ani potlačování lidských práv, je zcela v rozporu s demokratickými principy, za které jsme před 35 lety bojovali. Zaráží mě i samotné pomyšlení navázat energetickou a ekonomickou závislost na Rusku v době, kdy svět zblízka sleduje jeho agresi na Ukrajině, je politicky krátkozraké, avšak jednoznačně jde o jisté morální pochybení.
Rajchlův návrh ignoruje nejen geopolitickou realitu jako takovou, ale dokonce i ekologickou krizi, která vyžaduje pozornost celého světa. Vracet se k uhelným elektrárnám a ignorovat globální problémy není cestou do budoucnosti, ale výrazným krokem zpět do minulosti. A to neberu v potaz to, že vlastní zásoby uhlí jsme téměř vyčerpali a nevím, zda je současná společnost ochotná se ztotožnit s tím, aby byly opět bořeny obce jen kvůli několika málo ložiskům, která nám tu zbyly.
Je zvláštní, že vůbec někdo v době, kdy celý svět hledá řešení klimatické krize, může s něčím podobným veřejně vystupovat. Jenže podle Rajchlovi vize, by se Česká republika asi měla stát jakousi oázou fosilních paliv, když od těchto forem získávání energie většina světa ustupuje. Jako by předseda hnutí PRO zapomněl na to, že by taková strategie měla dalekosáhlé negativní důsledky pro životní prostředí i pro naše mezinárodní postavení.
Samozřejmě, že nepochybuji o tom, že potřebujeme diverzifikovat své ekonomické a energetické zdroje, ale směřovat naši budoucnost k autoritářským státům, které neuznávají základní pravidla mezinárodního práva, nepovažuji za smysluplné řešení. Naše budoucnost by měla být založena na udržitelném rozvoji, inovacích a pevných demokratických principech.
Právě na základě naší vlastní negativní zkušenosti, bychom měli stát pevně za hodnotami, které podporují svobodu, demokracii a udržitelnost. Ovšem opustit údajně selhávající Západ ve prospěch nejistého a potenciálně nebezpečného přátelství s autoritářskými režimy není rozhodně cestou vpřed.
Můžeme ji sice považovat za jakousi únikovou cesta, která ovšem pouze povede k zániku toho, co jsme tak tvrdě budovali. Věřím, že rozum a odpovědnost nás zatím spolehlivě chrání nad krátkozrakými a nebezpečnými idejemi, které by mohly ohrozit naši zemi a její budoucnost.
