Článek
Místo očekávaného souznění občanů se však jeho slova stala spíše nepochopitelným katalyzátorem nečekaného odporu. A není velkým překvapením, že se jednalo o lidi, kteří jsou dlouhodobě nespokojeni s jakýmkoli krokem vlády Petra Fialy. Osobně si však myslím, že výzva ministra vnitra nebyla myšlena vůbec proti občanům nebo že by snad měla lidem zakazovat silvestrovské veselí.
Měla být pouze jakýmsi výrazem piety a soustrasti po tragické události, jakým byla střelba na Filozofické fakultě v Praze. Místo laciných světelných efektů měla ve vzduchu zaznít slova úcty a smutku. Pro mě nepochopitelnou ironií osudu se však jeho slova stala katalyzátorem pro ty lidi, kteří v každé vládní iniciativě vidí jakési vedlejší účinky a berou ji jako příležitost k jakési rebelii.
Díky tomu jsme se na sociálních sítích stali svědky poněkud zvláštního boje. Našlo se mnoho méně chápavých, kteří ve snaze vyjádřit nesouhlas s vládou nebo ministrem samotným, se pochlubili nákupem mnohem větších zásob pyrotechniky nebo si ji dokonce pořídili poprvé v životě.
Běžný český dezolát v průběhu roku: Mlíko je drahý, zlatý komunisti, hovězí je drahý, chtěj, abychom žrali brouky, plyn je drahej, všichni umřeme hlady a zmrznem..
— Varanka 🇨🇿🇪🇺 (@Aninnnk) December 31, 2023
Běžný český dezolát na Silvestra: Hahaha, vyhodím desetitisíce do luftu během pár minut, abych naštval Rakušana. pic.twitter.com/ByEWKXlHct
Dokonce by se to dalo nazvat takovým rachejtlovým odbojem. Zvláštní způsob, jak bojovat proti vládě tím, že budu ubližovat zvířatům, která nemají s vládou vůbec nic společného a která právě novoroční ohňostroje nesou asi nejhůře. Ve své jednoduchosti jsou tito lidé jako pětileté dítě, které dělá pravý opak toho, co řeknou rodiče.
Ovšem nejvíce mě zaráží, jak snadno může být zneužita idea pietního aktu, o čemž mě přesvědčil jeden diskutující na sociální síti X. Ten ve svém příspěvku uvedl: „Od kdy mně nějaký jouda bude přikazovat, kolik rachejtlí mám na Silvestra zapálit?“
V tomto chování je cosi znepokojivě infantilního. Připomíná mi to scénku z Obecné školy, kde ředitel školy marně apeluje na žáky, aby neolizovali namrzlé zábradlí. Jak tato dobře míněná rada pana ředitele dopadla, víme všichni velmi dobře.
Marně přemýšlím nad tím, co některé z nás vlastně vede k takovému chování. Je to snaha o vyjádření osobní svobody, nebo jen o formu infantilní vzpoury? Jakou cenu má náš odpor, pokud jeho jediným výsledkem je větší počet rachejtlí na nebi a větší strach nejen domácích mazlíčků?
Zdroj: Autorský text a sociální síť X
