Řídit můžou od 17 let, volit však ne. Proč se tak bráníme změnám volebního práva?

Ve světě plném paradoxů a neustálých změn existuje jedna konstanta, která se zdá být neotřesitelná, a o které převážně starší generace občanů snad nechce ani diskutovat. Naše neochota vyslyšet hlas mladší generace, která by měla zájem řešit také politické otázky dříve, než po překročení magické hranice osmnácti let.

V České republice se může mladá generace těšit na to, že bude moct usednou za volant automobilu už ve svých sedmnácti letech, ovšem hlasovací právo jim zůstává stále zapovězeno. Zajímavé, že? Na jednu stranu se nebojíme svěřit mladým auto již v takto, podle některých názorů, nedozrálém věku, abychom jim na druhou stranu bez jakékoli rozumné diskuse bránili k přístupu k volebním urnám. Názor většinové společnosti zní v tom směru, že dnešní mládež není dostatečně vyzrálá k tomu, aby mohla rozumně rozhodovat o budoucnosti země.

Nedá mi to a neustále přemýšlím, proč se tomu tak bráníme? Jsou snad sedmnáctiletí schopni ukázat větší zodpovědnost při ovládání pedálů a volantu než při primitivním kroužkování jmen volebních kandidátů na volebním lístku? Nebo snad společnost považuje politiku za složitější a důležitější odvětví, než je jízda automobilem?

Některým obavám částečně rozumím. Politika je složité téma. Ale nejsou to právě mladí lidé, kteří často stáli a stojí v čele společenských změn, ať už jde o klimatickou krizi, sociální spravedlnost, nebo technologické inovace? Vždyť právě mladí lidé jsou často ti, kdo vidí svět jinýma očima, svěže, bez zaběhnutých vzorců. A není to právě to, co česká politika teď potřebuje?

Podíváme-li se do zahraničí, vidíme země, kde mladí lidé volí již od 16 let. A pro příklad nemusíme chodit daleko od našich hranic. Tuto možnost má rakouská mládež už od roku 2007 a týká se všech voleb, včetně parlamentních. A podívejme se, žádná z těchto zemí, která snížila spodní věkovou hranici, nezaznamenala pád demokracie, ani rozklad společenských hodnot. Naopak lze zde spatřit, že mladí lidé přinesli do politické debaty nové perspektivy, energii a nápady.

A přesto se mi zdá, že byť jen samotná debata ohledně tohoto tématu je v naší zemi jednoduše zapovězena. Zajímalo by mě, proč se tolik bojíme toho, že by mladí lidé mohli hlasovat „špatně“? Ale co to vlastně znamená hlasovat „špatně“? Neměl by snad mít každý právo na svůj vlastní názor a možnost tento názor vyjádřit ve volbách, ať je jakýkoli?

V kontextu toho všeho si jen myslím, že možná mladí lidé nejsou ti, kdo nejsou mentálně připraveni na volby. Možná je to jen naše zpátečnické myšlení, které není připravené je vyslyšet a obecně není nakloněno k jakýmkoli změnám. Ale pamatujme, že dříve nebo později ti mladí, kteří dnes touží po hlasovacím právu, budou za nedlouho stejně u těch volebních uren stát. A možná právě oni přinesou tu změnu, kterou si dnes tak tvrdohlavě odmítáme připustit.

Tak proč jim neumožnit hlasovat už nyní? Možná právě oni drží ve svých rukách ten správný klíč k tomu, aby naše země začala směřovat k prosperitě. Minimálně bychom se vyhnuli té ironii, že jim umožníme řídit auto, ale zakazujeme jim udávat směr, kterým se ubírá jejich vlastní země.

Zdroj: Radiozurnal.cz, L17.cz