Článek
Filip Turek sešlápl plyn, ručička tachometru se zastavila někde u dvoustovky a český internet explodoval. Ne kvůli nehodě, k té naštěstí nedošlo, ale kvůli fotce. Jedné jediné fotce, která v lidech probudila dávné vášně, zákonické pudy i chuť na veřejné pranýřování. A taky spoustu diskusních příspěvků. Jeden křičí „nezodpovědný blázen!“, druhý tleská „tak to má vypadat!“. A já? Já jen sedím a přemýšlím, kdy naposledy jsem měl na dálnici pocit, že bych mohl překonat rychlost jednoho machu.
Ne, Turek rozhodně není moje krevní skupina. A ne, v žádném případě nepovažuju jeho jízdu za příklad hodný následování, jak se to v některých případech bohužel děje. Ale zároveň nemám potřebu se nad něj morálně povyšovat. Protože přiznejme si zcela na rovinu, který chlap se někdy neprojel trošku svižněji? Kdo z nás nikdy nepocítil onen slastný záchvěv, když motor zavrní a asfalt pod koly začne ubíhat rychleji, než nám dovoluje dopravní značka?
Mám starší auto. Takové, co při každém pokusu o razantnější jízdu začne vydávat všelijaké zvuky jako bych pod kapotou vozil rozladěný orchestr. V tom lepším případě. Přesto si občas dopřeju malý výlet za hranice běžné opatrnosti, i když spíš symbolický než skutečný. Takový ten moment, kdy na prázdné dálnici polechtám plyn a představuju si, že jsem v nějakém akčním filmu. Jenže pak se rozsvítí výstražná kontrolka a vrátím se zpátky do reality. Ale pocit? Ten je k nezaplacení.
Co mě ale opravdu pobavilo, byla ta národní detektivní horečka. Lidé hodiny zkoumali svodidla, odrazky a typ asfaltu, aby určili, kde že ta dvoustovka vlastně padla. Někteří tvrdili, že je to určitě Česko. Snad to poznali na základě typicky kvalitního českého dálničního povrchu. Jiní se přeli, že jde o Německo, kde je podobná rychlost legální. Já bych s jistotou poznal snad jen dálnici v Albánii, pokud by uprostřed ní stál stařeček a prodával produkty ze své zahrádky, což se mi skutečně stalo.
Česká policie ale nehodlá spoléhat na internetové a vševědoucí detektivy a oznámila, že se tím případem bude seriózně zabývat. Já jim držím palce. Jen doufám, že jim ten Turek nakonec nezhořkne víc, než je zdrávo. Protože jestli něco umíme fakt dobře, tak je to udělat z banální epizodky celonárodní morální drama.
Autorský text a Seznam Zprávy
