Hlavní obsah
Aktuální dění

Zápalné a fosforové bomby. Hrozba pro vojáky i civilisty nejen v Bachmutu

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Adobe Stock (licence zakoupena)

Aktuální téma použití zápalných a fosforových bomb, zbraní, které již dlouho budí kontroverzi v mezinárodním společenství, a zvážíme je v kontextu aktuálního konfliktu v Doněcku.

Článek

Proč jsou tato zbraňová řešení zakázána a jaké dopady mají na vojáky a civilní obyvatelstvo? Jak se Rusko staví k použití těchto zbraní a kde byly tyto zbraně použity poprvé?

Dle hlášení ukrajinských sil speciálních operací (SSO) začali Rusové ostřelovat Bachmut zakázanými fosforovými bombami a zápalnou municí. Výsledkem těchto útoků je gigantický požár, který pustoší rozbombardované doněcké město.

Historicky vzato, první prokazatelné použití zápalných a fosforových bomb se datuje do období druhé světové války. Jedná se o nálety na německé město Hamburk v roce 1943, kdy spojenecké síly poprvé nasadily zápalné bomby. Tento útok, známý jako „Operace Gomora,“ způsobil rozsáhlé škody a ztráty na životech.

Rusko, stejně jako mnoho dalších zemí, je signatářem Protokolu III Úmluvy o zákazu nebo omezení použití určitých konvenčních zbraní (CCW), který zakazuje použití zápalných zbraní proti civilnímu obyvatelstvu nebo vojenským cílům, které se nacházejí v blízkosti koncentrace civilistů. Nicméně, přes svůj formální závazek k dodržování mezinárodního práva, existují zprávy o použití fosforových a zápalných zbraní ruskými silami v různých konfliktech, včetně války v Sýrii a nyní i v Doněcku.

Následky použití těchto zbraní jsou často zdrcující. Zápalné bomby a fosforové zbraně způsobují vážné popáleniny, které pronikají hluboko do tkání a mohou vést k trvalým následkům či smrt i. Pro vojáky na bojišti představují hrozbu vážného zranění či úmrtí, zatímco civilní obyvatelstvo, které se často nemá kam schovat, je zranitelnější vůči těmto účinkům.

Kromě fyzických účinků na lidi má použití těchto zbraní i environmentální dopady. Rozsáhlé požáry a znečištění půdy či vodních zdrojů mohou mít dlouhodobé následky pro životní prostředí a ovlivnit ekosystém v postižených oblastech. Tyto dopady zhoršují situaci pro civilní obyvatelstvo a znesnadňují obnovu po konfliktech.

Použití zápalných a fosforových bomb ruskými silami v Doněcku představuje vážný problém pro mezinárodní společenství. Tato situace vyvolává otázky o dodržování mezinárodního práva a ochraně civilního obyvatelstva v konfliktních zónách.

Mnoho organizací, včetně Amnesty International a Human Rights Watch, odsuzuje použití zápalných a fosforových zbraní pro jejich závažné humanitární následky. Tyto organizace vyzývají k úplnému zákazu fosforových zbraní a k dodržování stávajících zákazů a omezení na použití zápalných zbraní.

Závěrem lze s určitostí říct, že zápalné a fosforové bomby představují značnou hrozbu nejen pro vojáky, ale také pro civilní obyvatelstvo. Jejich nediskriminační povaha a závažné humanitární následky vedly k omezení či zákazu jejich použití v mezinárodním právu.

Pro zajištění bezpečnosti a ochrany civilistů je nezbytné, aby se tyto zákazy a omezení dodržovaly a aby mezinárodní společenství usilovalo o úplný zákaz fosforových zbraní.

Jen tak lze minimalizovat humanitární dopady těchto zbraní a chránit nevinné obyvatele konfliktních oblastí, jako je Doněck.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz