Článek
Na rozdíl od ostatních evropských symbolů státní moci nejsou veřejně přístupné. Nebo jen zcela výjimečně. Mluvíme o českých korunovačních klenotech, od roku 1962 národní kulturní památce č. 2 (hned po Pražském hradě). Sestávají z několika částí, které zmíníme později, ale nejcennější z nich je Svatováclavská koruna. Má podobu zlaté čelenky složené ze čtyř dílů, každý z nich má na vrcholu velkou lilii. Váží 2358 gramů, lilie dosahují výšky 19 centimetrů, průměr čelenky je 19 až 21 centimetrů. Čelenka je zhotovena ze zlata o ryzosti 22 karátů. Díly jsou nahoře spojeny dvěma příčnými pásky (kamarami) o šířce čtyř centimetrů, které jsou v místě svého překrytí osazeny křížkem. Kamary jsou zhotoveny ze zlata nižší ryzosti (19 až 20 karátů) než čelenka a byly posázeny dvojicemi 30 zelených smaragdů a rubínů. Pásy pocházejí ze zlatého opasku, který byl svatebním darem Blanky z Valois, snad od jejího nevlastního bratra, francouzského krále Filipa VI.
Koruna je osazena 96 drahými kameny, z nichž nejvzácnější je červený rubelit (do roku 1998 považovaný za rubín, dokonce největší na světě) na čelní straně. Ve středověku byla většina červených drahokamů považována za rubíny, díky atypickému uchycení pouze třemi drápy tento kámen vyniká hvězdičkovými odlesky a bohatou vnitřní strukturou leštěného přírodního valounu. Rubíny špičkové jakosti a velikosti mající nad deset karátů dosahují závratných cen a jsou vzácnější a cennější než velké diamanty, ale vyskytují se výjimečně.
Něco chybí nebo klame
Celkem bylo použito 19 safírů, a jeden z nich - chrpově modrý z čelní strany - je vůbec největším kamenem použitým na koruně. Zároveň se rozměry řadí mezi rekordmany svého druhu na světě. Dále tu máme 30 smaragdů, 44 spinelů, jeden rubín, rubelit a akvamarín, dále 20 perel. Do křížku na vrcholu byl údajně vložen trn z koruny Ježíše Krista, který Karlu IV. daroval francouzský král Jan II. Dobrý. Což by měla dokládat i rytina latinského nápisu „HIC EST SPINA DE CORONA DOMINI“ (Zde je trn z koruny Páně) na zlaté obroučce křížku, ale poslední výzkumy tento předpoklad nepotvrdily.
Na zadní straně koruny je sice nejvíc drahých kamenů, ale nemají takovou hodnotu jako ty na ostatních dílech. Jeden z nich - bleděmodrý safír - byl podložen fólií tak, aby působil červeně. Totéž a stejným způsobem předstírá i další kámen, snad křišťál, ve skupině nalevo od ústředního modrého safíru. Královská koruna je ukončena zlatým křížem, na jehož vrcholu se skví další modrý safír, kámen stejného druhu u paty kříže se však nezachoval, tedy bez náhrady chybí.
Znamení se sledují
Jedním z nařízení Karla IV. spojeném s korunovací bylo, že budoucí čeští králové musí být korunováni do šesti měsíců po svém přijetí nebo zvolení. Mělo se tím zabránit jakýmkoli zmatkům nebo nepokojům. To se jistilo i tak, že následník byl korunován ještě za života panujícího krále. Proto v roce 1509 starý a nemocný král Vladislav Jagellonský nechal korunovat svého sotva tříletého syna Ludvíka, ale obřad poznamenalo „neblahé znamení“ - při vložení svatováclavské koruny na hlavu se chlapec rozplakal. Co hůř, totéž učinila i jeho o dva roky starší sestra princezna Anna, ovšem jenom proto, že z rozmaru chtěla mít korunu rovněž. Po obřadu jí hodný otec vložil tento klenot na hlavu také, což se řízením osudu právoplatně potvrdilo v roce 1527, kdy se stala českou královnou. Jako zvláštní znamení se do letopisů zapsala i příhoda z korunovace Jiřího z Poděbrad, během níž z koruny vypadl jeden drahokam.
Soubor českých korunovačních klenotů zahrnuje svatováclavskou korunu, královské žezlo, královské jablko, dále kožená pouzdra na korunu, žezlo a jablko, podušku pod korunu z roku 1868, korunovační plášť s hermelínovými doplňky, štólu, pás a tzv. manipul. Svatováclavskou korunu nechal v letech 1345 až 1346 zhotovit Karel IV. ke své korunovaci českým králem, což ji dělá čtvrtou nejstarší v Evropě. Ostatní předměty se staly součástí později (patrně v 16. století). Spolu s korunovačními klenoty bývá vystavován zlatý relikviářový kříž, zvaný korunovační, a obřadní korunovační meč svatého Václava.
Seznam zdrojů:
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%A9_korunova%C4%8Dn%C3%AD_klenoty
antiquesprague.cz/cs/module/ybc_blog/blog?id_post=50&url_alias=svatovaclavska-koruna
Anna Skýbová: České korunovační klenoty (Panorama 1982)
