Článek
Na definitivní verzi svého Komika pracoval italský umělec Maurizio Cattelan (63) téměř rok. Nejprve vytvořil verze z bronzu a pryskyřice. Něco jim však scházelo. „Kamkoli jsem cestoval, měl jsem na zdi ten banán. Nemohl jsem přijít na to, jak to dokončit,“ vybavuje si Cattelan genezi díla. „Nakonec jsem se jednoho dne probudil a řekl jsem si, že banán má být prostě banán.“ A stalo se. Před čtyřmi roky si konceptuální objekt (ovoce přilepené na výstavní panel omyvatelnou páskou) odbyl senzační premiéru na uměleckém veletrhu Art Basel Miami Beach.
Běžnému smrtelníkovi by se zdálo nemožné s něčím takovým uspět. Zvláště za cenu 120 000 dolarů (téměř tři miliony korun), ale opak je pravdou. Cattelan je vzácný a žádaný, takže poptávka na uměleckém trhu tomu odpovídá. Reprodukovatelná díla, např. plastiky v podobě odlitků (oproti pracnějším tesaným skulpturám) se obvykle nabízejí jako omezené číslované série, v případě Komika tomu nebylo jinak. První dva exempláře se prodaly tak rychle, že u třetího se cena zvýšila na 150 000 dolarů. Zájem projevily nejméně dvě instituce, Solomon R. Guggenheim Museum ho nakonec získalo darem od soukromého kupce.
Nebyla nouze ani o pokusy přiživit se na tomto úspěchu. A to doslova. Gruzínský výtvarník David Datuna (1974-2022) na dílo „zaútočil“ v tom smyslu, že ho na výstavě v pařížské Galerii Perrin snědl. Tento svůj konceptuální počin pak nazval Hladový umělec. Banán byl prý velmi chutný…
Trumpův trůn z ryzího zlata
Výše zmíněný zájem Guggenheimova muzea nepřekvapí. V tomto newyorském chrámu umění už měli Cattelanovo dílo Amerika, mimo jiné odkazující k nadužívání zlata při výzdobě rezidencí bývalého prezidenta Donalda Trumpa. Minulý čas je podstatný, protože takto nazvaná záchodová mísa z masivního 18karátového kovu byla v roce 2019 ukradena.
O Catellanově zjevu svědčí jeho autoportrét v instalaci „Bez názvu“ (vysekané do podlahy rotterdamského muzea)
Objekt vznikl tři roky předtím na přímou objednávku a byl instalován v muzejních toaletách. Ve frontě na použití Ameriky ze 103 kg zlata v hodnotě čtyř milionů dolarů se prý vystřídalo 100 000 lidí a dveře k ní hlídala ochranka. Jako nedostatečná se ovšem ukázala být bezpečnostní opatření na výstavě v britském Blenheimském paláci, kam byla socha zapůjčena. Do prostor budovy z první poloviny 18. století pronikla skupina zlodějů a funkční dílo odmontovala se všemi z toho vyplývajícími následky (potopa v budově zapsané na seznam světového kulturního dědictví UNESCO). V průběhu následujících let bylo kvůli krádeži zadrženo šest osob, ale všechny byly propuštěny. Od letošního listopadu jsou v této věci vyšetřováni další čtyři podezřelí se zatím neznámým výsledkem.
Cattelan zřejmě nejvíc proslul hyperrealistickou sochou La Nona Ora zachycující papeže Jana Pavla II. zasaženého meteoritem. Zatím nejdražší jeho práce se vydražila za dva miliony dolarů. O umělcově smyslu pro humor svědčí i „rané dílo“ Oblomovova nadace. Nazval ji podle protagonisty románu Oblomov ruského literáta I. A. Gončarova (1812-1891), lenost šlechtického mladíka dala později vzniknout příznačnému pojmu oblomovština. Satirická organizace v roce 1992 vypsala udělení grantu 10 000 dolarů tomu výtvarníku, který se zaváže nevytvořit za celý rok žádné dílo. K oslavě neproduktivnosti se však nikdo nepřihlásil a tak Maurizio Cattelan částku spotřeboval na luxusní dovolenou v New Yorku.
Seznam zdrojů:
https://en.wikipedia.org/wiki/Maurizio_Cattelan
https://news.artnet.com/market/maurizio-cattelan-banana-art-basel-miami-beach-1722516
