Hlavní obsah
Umění a zábava

Malba „Původ světa“, nejtroufalejší obraz všech dob, k vidění ve Francii

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Guido Radig / Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 License

Architektem muzea v Metách byl Japonec Šigeru Ban, který se při jeho navrhování inspiroval čínským kloboukem, který objevil v Paříži

Muzeum Centre Pompidou-Metz ve francouzských Metách v listopadu zahájí výstavu „Lacan: Když psychiatr předchází umělce“. K vidění tu bude malba, kterou zcenzurovala i sociální síť Facebook.

Článek

Byl namalován v druhé polovině 19. století, ale poprvé mohl být vystaven až v 80. letech století následujícího. Obraz Původ světa, díky němuž máme možnost nahlédnout do rozkroku modelky francouzského malíře Gustava Courbeta (1819-1877), pochází ze sbírky psychiatra Jacquese Lacana. A od 18. listopadu bude vystaven v Centre Pompidou v Metách na severovýchodu Francie v expozici nazvané Lacan: Když psychiatr předchází umělce.

Courbet ho vytvořil okolo roku 1866 na objednávku tureckého diplomata Khalila Beye, který si po přestěhování do Paříže začal budoval početnou sbírku erotického umění (vlastnil např. Ingresův obraz Turecké lázně nebo courbetovské plátno Spící se dvěma lesbičkami ). Předpokládá se, že mu pózovala rusovlasá krasavice Joanna Hiffernanová, irská milenka Courbetova přítele amerického malíře Jamese Whistlera. Podle všeho se zapletla i s hřmotným Francouzem a ukončila tím vztah mezi oběma umělci.

Foto: Musée d´Orsay/volná díla

Vlevo „Původ světa“, vpravo chybějící část obrazu s hlavou modelky Joanny Hiffernanové objevená před deseti lety v nábytkovém bazaru

Ze dvou tisíc na 55 milionů dolarů

„Původ světa má konečně tvář,“ oznámil světu před deseti lety Jacques Fernier, autor katalogu Courbetova díla. Prohlásil to poté, co mu jistý sběratel umění, který si přál zůstat v anonymitě předložil obraz ženského obličeje z podhledu (na snímku výše vpravo). Koupil ho za necelých 1900 dolarů v jednom obchodě s použitým nábytkem. Podle Ferniera se jedná o chybějící horní část Původu světa, která byla pravděpodobně oddělena od zbytku obrazu kvůli anonymizaci modelky. Rám, plátno i rozbor barev potvrdily tento dohad a podle znalců z oblasti obchodu s uměním má tato druhá „puzzle“ cenu až 55 milionů dolarů.

V roce 1889 spisovatel Edmond de Goncourt našel Původ světa za dřevěným panelem v obchodě se starožitnostmi. Obraz se znovu vynořil v roce 1910 v Budapešti, kde se ho později zmocnily ruské jednotky, dokud majitel nezaplatil požadované výkupné. Ten s ním pak uprchl do Paříže, kde byl v roce 1955 v aukci za 1,5 milionu franků prodán psychiatru Lacanovi. Plátno zůstalo skryto zrakům veřejnosti až do Courbetovy výstavy pořádané Brooklynským muzeem v roce 1988. Po sběratelově smrti, v rámci vyrovnání dědické daně z pozůstalosti, obraz skončil ve státní sbírce Musée d'Orsay.

Foto: Repro foto/University of Pennsylvania School of Dental Medicine

Obraz „Původ Lisonu“ nejen názvem připomíná malbu „Původ světa“

Ke skandálnímu Původu světa (1866) se váže i Courbetův jiný o dva roky mladší obraz Původ Lisonu. Dílo zobrazuje pramen řeky Lison, kaskádovitý vodopád na území jeho rodného kraje Ornans, který autor namaloval nejméně třikrát. Půl století ležela krajina ve sklepě University of Pennsylvania School of Dental Medicine. Když byl obraz v roce 2016 nalezen, zubařská škola si nebyla jistá, zda je špinavé a nezarámované plátno vůbec pravé. Letos bylo jako ověřený Courbetův originál vystaveno v univerzitní galerii Arthura Rosse na výstavě nazvané U zdroje: Courbetova znovuobjevená krajina.

Svatouškové všech zemí, spojte se

Zatímco životní síla malířova rodiště pramení z temné průrvy ve skále, celého světa z neméně šeré štěrbiny pod pubickým ochlupením. Ještě v roce 1994, když se tento výjev objevil na obálce knihy Věčné adorace od Jacquese Henrika, se s tím část veřejnosti nedokázala smířit. Francouzská policie navštívila několik knihkupectví, aby dosáhla stažení výtisků z výkladních skříní, a někteří prodejci ji skutečně odstranili.

Méně úspěšně se pokusila o cenzuru Původu světa americká sociální síť Facebook, když v roce 2011 zablokovala účet kodaňského umělce Froda Steinickeho. Ten obraz použil jako ilustraci u svého komentáře k jednomu z pořadů na televizním kanálu DR2. S ním solidarizující uživatelé si pak na protest začali reprodukci díla dávat místo svého profilového obrázku. Až po dlouhých sedmi letech soudních tahanic Facebook „hodil ručník do ringu“, když svolil s vyvěšováním nahoty, pokud je obsažena v uměleckých dílech.

Seznam zdrojů:

https://www.sortiraparis.com/actualites/a-paris/articles/285846-l-origine-du-monde-pourquoi-le-tableau-de-courbet-disparait-du-musee-d-orsay-en-2023

https://bigthink.com/articles/is-this-the-missing-half-of-the-most-controversial-painting-ever/

https://hyperallergic.com/805974/extremely-rare-courbet-found-in-basement-goes-on-view/

https://en.wikipedia.org/wiki/Gustave_Courbet

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz