Článek
Máme konec června 2023, ale dění v Rusku silně připomíná závěr téhož měsíce v Německu roku 1934. Nazvali to Röhmův puč, ale ve skutečnosti se jednalo o spiknutí Adolfa Hitlera a jeho nohsledů (Heinrich Himmler, Joseph Goebbels, Hermann Göring) proti Ernstu Röhmovi, mocnému šéfovi polovojenské organizace Sturmabteilung (SA). Do historie vstoupilo pod názvem Noc dlouhých nožů. Povražděn byl zejména velitelský sbor SA a někteří významní konzervativci, jako byl bývalý kancléř Kurt von Schleier a exministr obrany generál Ferdinand von Bredow, celkově několik desítek až stovek lidí.
Führer se v první polovině 30. let minulého století začal obávat této mocné organizace, kterou od roku 1920 bezostyšně používal na cestě k moci. V té době už měla 3000 000 členů a tak se na její úkor rozhodl posílit svoji „osobní stráž“ v podobě Himmlerových jednotek Schutzstaffel (SS). Vznikly v roce 1925 vyčleněním právě z röhmovské SA. Hitlera mimo jiné iritovala Röhmova více méně nepokrytá homosexualita, která narušovala Vůdcovu vizi spořádaných árijských rodin plodících blonďaté nadlidi. Rozhodujícím faktorem však byla potřeba „zpřehlednit a uspořádat“ mocenské poměry v Hitlerově blízkosti, kde o moc soupeřila himmlerovská SS, göringovská Luftwaffe a ideologicky neutrální a tudíž místy zrádcovská armáda (šéf její tajné služby Wihelm Canaris vedl skrytá jednání se Spojenci, o tom byl mimo jiné i sovětský TV seriál Sedmnáct zastavení jara).
V Rusku dnešních dní tomu není jinak. Ministr obrany Sergej Šojgu a jeho pravá ruka Valerij Gerasimov z generálního štábu, současní avataři Himmlera a Göringa, se snaží dlouhodobě „utlumit“ Jevgenije Prigožina, jehož žoldnéřská Vagnerova skupina jako kdyby z oka vypadla Röhmovým oddílům SA. Zkusme si prostou hru a v následujícím textu doslovně přejatém z encyklopedie Wikipedia.org zaměňme jen jména Hitler a Putin, dále Reichswehr (německá pravidelná armáda) s Vagnerovou skupinou, německý lid za ten ruský.
Záměr: „Putinova touha upevnit svou moc a srovnat staré účty, znepokojení Ruské armády ohledně Vagnerovy skupiny, touha Prigožina pokračovat v nacionálně socialistické revoluci versus Putinova potřeba relativní sociální stability, aby bylo možné ekonomiku znovu zaměřit na vyzbrojování a ruský lid aklimatizoval na potřebu expanze a války, Putinova potřeba dostat Vagnerovce pod svou kontrolu.“
Výsledek: „Putinova nadřazenost potvrzena, odstranění Vagnerovy skupiny jako hrozby, výrazné snížení opozice režimu, posílení vztahu mezi Putinem a armádou.“
Dodejme, že nic nenasvědčuje tomu, že by bylo konečným cílem prezidenta Vladimira Putina dosáhnout přesně tohoto cíle. Skutečnost, že se průběžně nevyjadřuje ke sporům soukromé a regulérní armády svědčí o tom, že zná poučku „když se dva perou, tak třetí se směje“, případně okřídlené „rozděl a panuj“. Dosud nechtěl být rukojmím nikoho, natož vlastní armády, a proto používal prostořekého Prigožina. Ten však svojí vzpourou překročil Rubikon, za nímž ho nečeká nic dobrého.
Seznam zdrojů:
https://www.novinky.cz/clanek/valka-na-ukrajine-prigozin-vstupujeme-do-rostova-gerasimov-na-nas-naridil-letecke-utoky-40435744#
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-ruske-ministerstvo-mluvi-o-presunu-u-bachmutu-je-to-utek-reaguje-prigozin-230886
https://cs.wikipedia.org/wiki/Noc_dlouh%C3%BDch_no%C5%BE%C5%AF
