Článek
V oblasti výtvarného umění platí stejná pravidla jako v kuchyni. Jen správná receptura a elitní šéfkuchař mohou stvořit výjimečný pokrm. Ve čtvrtek 20. dubna to potvrdila i jedna z položek internetové dražby na portálu aukceaukci.cz, kde ilustrace Zdeňka Buriana vystoupala z vyvolávací částky 250 ooo na konečných 530 000 korun. Osudové číslo pět se projevilo i jinak: sešlo se pět zájemců, kteří učinili 55 příhozů, ale ve 21.30 hod bylo hotovo. K této částce je třeba ještě připočíst aukční přirážku 20 procent včetně DPH, celkově tedy šťastný majitel za čerstvý přírůstek do své sbírky složí přes 650 000 korun.
Co určilo tak vysokou cenu právě této ilustrace? Nejen pro dílo Zdeňka Buriana platí zhruba tato struktura (s výjimkami, které potvrzují pravidlo): nejvíc ceněné jsou oleje na plátně nebo na lepence, následují barevné kvaše (krycí vodové barvy) na papíře, pak totéž v černobílém provedení, závěr cenové škály tvoří perokresby, případně kresby tužkou, uhlem apod. Dále se hodnotí atraktivita námětu, technická kvalita provedení včetně stupně dokončenosti a případně formát - čím větší, tím lépe. Pro Buriana zároveň platí, že nebyl žádná „kometa“, začátky měl rozpačité, stejně jako závěr svého díla, kdy už místy docházelo k oslabení invence i zručnosti. U jiných autorů to může být obráceně. Na začátku své dráhy vystřelí prudce vzhůru, uprostřed životního běhu upadnou do rutiny a pak se třeba nečekaně vzepnou v závěru tvorby.
Rekordní kvaš má všechny potřebné ingredience. Práce solidního rozměru (35×25 cm) ve špičkovém provedení, členitá kompozice s protagonistou uprostřed, důležitá je bohatá barevnost a předloha v podobě legendárního románu. V tomto případě předstihla práce na papíře i některé větší, ale přeci jen průměrnější Burianovy oleje na plátně. Absolutní rekord z roku 2017 zatím drží olej „Tygr ussurijský“ (1966) s cenovkou přesahující tři miliony korun.
Zdeněk Burian (1905-1981) navštěvoval v rodné Kopřivnici obecnou a měšťanskou chlapeckou školu, ale už ve věku 14 let byl přijat na Akademii výtvarných umění v Praze. Jako mimořádný studující nastoupil do prvního semestru ateliéru profesora Jakuba Obrovského. Na škole vydržel jen necelé dva roky, po svém odchodu se začal živit jako ilustrátor. Jeho první zakázkou bylo „Dobrodružství Davida Balfoura“ od Roberta Louise Stevensona, které vyšlo v září roku 1921. V polovině dvacátých let přispíval do časopisu Širým světem a od roku 1927 spolupracoval s nakladatelstvím Josefa R. Vilímka (ilustroval časopisy Humoristické listy, Malý čtenář nebo Dobrodružný svět), od 30. let se spojil také s nakladatelstvím Toužimský & Moravec.
Pod vedením docenta Josefa Augusty namaloval v roce 1935 prvních šest rekonstrukcí z prehistorického období. Vzájemná spolupráce trvala až do roku 1968 a v jejím rámci vzniklo na 260 obrazů malovaných olejem a více než 100 dalších prací jinými technikami. Celkově jeho dílo čítá na 14 000 děl všech žánrů v různém provedení.
