Článek
Jediný sen se mu nikdy nesplní - být prezidentem Spojených států amerických. Arnold Schwarzenegger (76) sice získal tamní občanství už před čtyřiceti lety, ale podle Ústavy USA na tuto nejvyšší funkci nemůže kandidovat. Narodil se totiž jinde, v rakouské vesničce Thal. V podstatě beznadějná byla proto iniciativa senátora Orrina Hatche z roku 2003, který předložil návrh ústavního dodatku, nazývaného též Arnoldův dodatek, který by umožnil usilovat o tuto funkci i osobám, které jsou minimálně 20 let občany USA. Proti byli nejen zákonodárci, ale podle průzkumů veřejného mínění i většina dotazovaných občanů.
Navenek se Schwarzeneggerovi - soukromě i pracovně - víc než dařilo. Upozornil na sebe jako kulturistická hvězda a v Hollywoodu to jako akční hrdina skvěle zúročil. Přiženil se do mocného klanu Kennedyů, díky čemuž suverénně obhájil post guvernéra státu Kalifornie v letech 2003-2011. Žádný strom však neroste do nebe. Už na jeho rané minulosti ležely stíny: týrán byl otcem s minulostí člena nacistického wehrmachtu, jeho o rok starší bratr Meinhard by se upil k smrti, kdyby nezemřel při autonehodě. Zkrachovala mu investice do řetězce rychlého občerstvení Planet Hollywood. A další pohromy teprve měly přijít…
Málem nepřežil Leningrad
Adolf Hitler se narodil v Rakousku, takže Arnoldův otec Gustav Schwarzenegger (1907-1972) měl být nač hrdý. Do nacistické strany NSDAP vstoupil zkraje roku 1938, dva týdny před připojením Rakouska k Německu. Požádal také o přijetí do polovojenské organizace SA, která v té době byla na početním sestupu (Hitler nařídil tzv. Noc dlouhých nožů, během níž bylo zlikvidováno jemu nepohodlné vedení). V rakouské armádě sloužil od roku 1930, po jejím začlenění do wehrmachtu, pravidelné armády Německa, byl povýšen na seržanta Feldgendarmerie (vojenské policie) a působil v řadě zemí okupované Evropy. Také v Rusku.
„Když můj otec dorazil do Leningradu, byl napumpovaný lží své vlády a když z něj odjížděl, byl mentálně i fyzicky zlomený,“ napsal Schwarzenegger v jednom ze svých příspěvků na Twitteru. „Zbytek života prožil v bolestech. V bolestech zad, bolestech způsobených šrapnelem, které mu připomínaly hrozivou minulost, ale i v bolesti z výčitek svědomí,“ vysvětlil herec. Na Gustava se během bojů zřítil dům a v jeho troskách strávil tři dny, než jej spolubojovníci vyhrabali.
Takovou uniformu nacistické vojenské policie nosil Schwarzeneggerův otec Gustav
Arnold jako dítě musel absorbovat tvrdou katolickou výchovu svého otce, o rány páskem při sebemenším pochybení nebyla nouze. Ale nestěžoval si. „Miloval jsem svého otce, i když mi neustále dával najevo, že je pořád co zlepšovat. Mnoho jiných synů by jeho požadavky zničily, ale já tuhle disciplínu naopak nasál a proměnil ji v motivaci,“ prohlásil Schwarzenegger.
Být guvernérem? Něco za něco
Arnoldova bývalá manželka Maria Shriverová (68) je novinářka a neteř prezidenta Johna F. Kennedyho (1917-1963), takže by se zdálo, že herec měl cestu do politiky umetenou. Ne tak docela: osobním založením konzervativec inklinoval k republikánům, zatímco klan Kennedyů je spojen výhradně s Demokratickou stranou. O tomto tématu viz odkaz na článek k 60. výročí atentátu v texaském Dallasu.
„Klidně se vzdám filmování i honorářů a stanu se guvernérem,“ horoval Schwarzenegger před dvaceti lety v rozhovoru pro Los Angeles Times. A stalo se. I když ho to prý stálo minimálně čtvrt miliardy dolarů, protože během osmiletého pobytu ve funkci nemohl točit obvyklé dva filmy ročně s fixním honorářem 20 až 25 milionů dolarů plus další příjmy z podílů na zisku nebo reklam.
Z bokovky kluk jako buk
Na jeho ztrátu asi nejvyšší došlo až po odchodu z politiky. Svým předchozím partnerkám Arnold nikdy nebyl věrný. Samozřejmě ani té osudové Marii, s níž má čtyři legitimní děti, což dosvědčila mimo jiné dánská herečka Brigitte Nielsenová. Seznámil se s ní při natáčení fantasy Rudá Sonja, tedy na začátku jeho vztahu se Shriverovou. Páté se herci narodilo jaksi bokem. V roce 2011 totiž vyšlo najevo, že je otcem Josepha, syna své hospodyně Mildred Baeny. O chod domácnosti Shriverové a Schwarzeneggera se tato imigrantka z Guatemaly starala dlouhých dvacet let.
Teprve když chlapec vyrostl a jeho podoba s Arnoldem začala být trapně nápadná, si to prý uvědomil a začal se o něj starat. Mimo jiné své alternativní rodině koupil dům se čtyřmi ložnicemi a bazénem. Manželka však pro tento úlet neměla pochopení a požádala o rozvod, proces trval deset let a na jeho konci nevěrník přišel o v Kalifornii obvyklou polovinu svého majetku (konkrétně z veškerých příjmů v letech 1986-2011 včetně penze). Kolik to mohlo být? Konzervativní výpočty odhadovaly jeho majetek na 200 milionů dolarů, optimističtější hovoří o částce 800 milionů. Každopádně na vrcholu své kariéry v roce 1997 si mohl dovolit udělat si radost tryskáčem Gulfstream za 38 milionů dolarů…
Seznam zdrojů:
https://en.wikipedia.org/wiki/Arnold_Schwarzenegger
https://tv.nova.cz/clanky/zahranicni-celebrity/clanek/507782-temne-dedictvi-arnolda-schwarzeneggera-o-svem-nacistickem-otci-mluvi-stale-otevreneji
https://www.warhistoryonline.com/world-war-ii/father-of-arnold-schwarzenegger-served-in-wwii-as-part-of-the-feldgendarmerie-military-police
Dana Čermáková: Arnold Schwarzenegger - americký sen (Imagination of People 2020)