Článek
Růžová vládla, alespoň závěru minulého týdne, kdy do kin vstoupil snímek Barbie. A beze zbytku vyplnil „nadějné vyhlídky“ do něj vkládané - celosvětově zatím utržil 337 milionů dolarů. Diváci, kritika a nakonec i producenti se jeví být spokojeni, jakkoli moderně až podvratně k realizaci námětu (životní osudy ultrakrásné plastové panenky) přistoupila jeho režisérka a scenáristka Greta Gerwigová. Volba hollywoodského studia Warner Bros a hračkářského gigantu Mattel zprvu překvapila, neboť 30letá Američanka s částečně německými kořeny se dosud profilovala jako alternativní umělkyně.
Jenže za časů diskuzí okolo tzv. genderu a tranzice pohlaví, sílícího LGBTQ+ hnutí, kolikáté vlny feminismu a kulturních válek obecně to vlastně nemohlo dopadnout jinak. Tradiční pojetí v duchu růžové, erbovního znaku Barbie, tedy „barvy romantické lásky, něžné, zdrženlivé až melancholické“ se vlastně nestihlo. Dále: v první čtvrtině 21. století musela být postavička s rokem narození 1959 aktualizována tak jako tak, protože se jich sice zatím prodalo hodně přes miliardu kusů, ale její tržní výkon nepřetržitě klesal. Hračkářský mýtus (celým jménem Barbara Millicent Roberts) si přímo říkal o připojení na „kapačky“ něčeho zároveň mainstreamového i progresivního a s trochou štěstí ještě umělecky zdařilého. Uvážíme-li kontradikci těchto požadavků, pak volba Gerwigové má svou logiku. Protože…
Uvědomělá krasavice
Je mladá, energická a má výrazný smysl pro humor. A také široký rozhled i ambice, což se projevilo už na prezentaci pro zástupce Warner Bros a Mattelu. „V tu chvíli, když jsem načala třetí hodinu mluvení,“ vzpomíná Gerwigová s úsměvem, „bylo všem jasné, že o tomhle nikdo nepřemýšlel tolik jako já. Viděli, že se každé ráno probouzím a panikařím kvůli proporcím a sytosti barev. Oni si říkali: ‚Nemusíme panikařit. Ona už kvůli tomu panikaří.‘ A taky že ano. Myslím, že jim to dodalo pocit útěchy.“ Hodlala totiž svět Barbie (včetně postavy jejího přítele Kena) propojit se starými mýty, pohádkou o Sněhurce, tvorbou duchovních malířů nebo s pop-kulturními odkazy na starší filmy (např. Nebe může počkat z roku 1978).
Panenka Barbie ve stylu sušenek Oreo z roku 2001 byla propadák (kvůli pejorativní asociaci „černá navenek, bílá uvnitř“), po zastavení výroby se z ní stala sběratelská rarita.
Právě tato košatost je silnou stránkou komedie Barbie. Odrazilo se to mimo jiné ve scéně se starší dámou v podání významné hollywoodské kostymérky Ann Rothové (dva Oscary plus tři nominace). Připomeňme, že ve světě panenky Barbie jsou všichni šťastní a věčně mladí, takže po jejím přesunu do naší tvrdé reality ještě nezná pojem a dopady stáří . Přesto ji tato fyzicky dokonalá a nesmrtelná slečna pochválí: „Vy jste ale krásná.“ Gerwigová si byla vědoma, že scéna sice do děje úplně nezapadá, ale přesto trvala na jejím začlenění. „Když tu scénu vystřihnu, tak jako bych nevěděla, o čem ten film vlastně je,“ říkala si pro sebe v postprodukci. Nelze však nezmínit, že právě jistá agitačnost - podle ohlasů příliš doslovná zejména v závěru filmu - prý kazí celkovou zdařilost filmové Barbie.
Nedostatky jsou přednostmi
Gerwigová sice trpí poruchou pozornosti, ale také hyperaktivitou, což se hodilo nejen při náročném natáčení téměř dvouhodinové Barbie. Režisérka se totiž ujala také ztvárnění klipu k titulní písni filmu Dance The Night, kterou nahrála zpěvačka Dua Lipa. Milovnice díla Woodyho Allena na sebe upozornila zejména dramatem Lady Bird z roku 2017 (pět nominací na Oscara) a o dva roky později stejně oceňovanou adaptací románu Malé ženy (další nominace a první Oscar za kostýmy). Se svým partnerem režisérem Noahem Baumbachem (53) žije od roku 2011 a letos v únoru se jim narodilo druhé dítě. Pravidelně spolupracují: hrála v jeho filmech a jejich kolektivním dílem je i scénář veleúspěšné Barbie.
Seznam zdrojů:
www.rollingstone.com/tv-movies/tv-movie-features/barbie-greta-gerwig-interview-margot-robbie-ryan-gosling-superhero-movie-1234769344/
https://en.wikipedia.org/wiki/Barbie
https://en.wikipedia.org/wiki/Greta_Gerwig
