Článek
Režim s jadernými ambicemi, regionálními sluhy a mohutným vojskem, jež má na rukou krev deseti tisíců svých vlastních občanů. Proti němu? Největší a nejmodernější vojenská síla na naší planetě, jejíž vůdce už několikrát ukázal svou ochotu učinit nečekané realitou. Jednání obou států zatím pokračují v neutrálním Ománu, ale jejich výsledky jsou zatím minimální. Co přesně se chystá? Kompletní a totální válka proti režimu v Teheránu? A nebo mise podobná té venezuelské, jež usekne hlavu bestie?
Zločiny a nejistoty
Jak daleko sahá současná krize? Někdo by mohl říct, že začala po nedávném masakru protestujících Íránců, jež ve jménu demokracie obětovali své životy. Jiní by se zamysleli nad tím, zda celou situaci nezahájilo už rozhodnutí Donalda Trumpa opustit jadernou dohodu s Teheránem či dokonce samotné rozhodnutí islámského režimu pokusit se stvořit jaderné zbraně. No a určitě by se našli ti, pro které je pravým počátkem už samotná islámská revoluce roku 1979, jež z amerického spojence učinila nepřítele a kompletně překopala vztahy na Blízkém Východě. Všechny tři tyto teorie mají něco do sebe. Masakry občanů, snaha získat jaderné zbraně a i samotná podstata režimu v Íránu jsou základy pro dnešní krizi.
Donald Trump se nikdy příliš netajil se svou opozicí vůči všemu, co stvořil jeho předchůdce Barack Obama, a jinak tomu nebylo ani v otázce jaderné dohody s Teheránem, jež byla americkým prezidentem opuštěna krátce po nástupu k moci. Pro Trumpovu administrativu nebylo možné zlepšení vztahů s Íránem příliš důležité a otevřené nepřátelství mezi oběma zeměmi nabralo v jeho éře na nové síle. Přes pokusy o zlepšení této situace během následné Bidenovy administrativy se situace příliš nezměnila až do návratu Trumpa roku 2025.
S tímto návratem přišla míra rivality, jež se nedá podcenit. Už roku 2020 zabily americké síly na Trumpův přímý povel velitele Íránských revolučních gard (IRGC), ale ani tento akt se nedá porovnat s přímými útoky na jaderná zařízení přímo v Íránu, jež proběhla minulý rok. Tato operace byla finišující tečkou po izraelské letecké ofenzívě a měla definitivně vyřešit otázku jaderného programu. Silové řešení však nemělo právě největší efekt a zdá se, že jaderný program provozovaný Teheránem stále existuje, i když utrpěl díky Izraelcům a Američanům těžké rány. K tomu přidejme porážky, které v regionu utrpěla íránská sféra vlivu, a vidíme, proč se mezinárodní síla Teheránu propadla na historické dno.
K těmto mezinárodním a vojenským prohrám se navíc přidala největší výzva, které režim čelil od svého vzniku. Nestvořili ji však zahraniční nepřátelé, ale íránský lid, jež v dosud neviděných počtech vyšel na začátku ledna do ulic a pokusil se svrhnout nejvyššího vůdce Alího Chamejního a celý jeho režim. Diktátor byl však odhodlán zajistit přežití své moci za každou cenu a vypustil tak proti vlastnímu lidu všechny silové prostředky, které měl k dispozici. Tisíce lidí včetně žen a dětí byly zmasakrovány silami islámské republiky, jež navíc dodnes vede kampaň teroru proti jejich příbuzným a přátelům. Revoluce byla utopena v krvi mučedníků.
Donald Trump však v celé této události uviděl příležitost. Vyjádřit protestům podporu a přislíbit jim pomoc byla akta, jež ho měly přinejmenším znovu odlišit od Baracka Obamy, který během podobných událostí roku 2009 odmítl íránské protesty podpořit. Pro Trumpa bylo však v období aktivních protestů prakticky nemožné zasáhnout, a to kvůli tehdejší koncentraci amerických sil kolem Venezuely.
Někteří označili fakt, že Trump zatím nedosáhl, za důkaz jeho neochoty dostát svému slovu, což je sice možné, ale zatím neověřitelné vysvětlení. Američané totiž během posledního měsíce své jednotky rychle přesunuly a proti Íránu nyní mohou nasadit mohutnou sílu.
Plná moc USA
Při konverzacích o možné vojenské akci USA se téměř vždy skloňuje jeden pojem: letadlové lodě. Královny moře od éry 2. světové války, tato plavidla se stala v americkém arzenálu ekvivalentem armád celých cizích států. První z těchto lodí, jež byla k Íránu vyslána, a to USS Abraham Lincoln, je více než třistametrovým kolosem s posádkou 5 500 mužů a komplimentem 90 letadel a helikoptér. Jako součást třídy Nimitz je druhým nejmodernějším typem letadlových lodí, jež má USA k dispozici, a má tedy plně jaderný pohon a veškeré další výdobytky moderních technologií. Americké letadlové lodě jsou vrcholem námořní technologie a byly středem sil, jež nedávno udeřily na Venezuelu.
Co je však střed bez svého okolí? Každá letadlová loď, jež slouží v americkém námořnictvu, je středem válečné skupiny, která sestává ze samotného kolosu a několika dalších lodí. V případě Abraham Lincoln jsou to například tři torpédoborce třídy Arleigh Burke, které jsou všechny vyzbrojené mohutným arzenálem raket a dalších zbraní. K americkým silám se navíc připojily další dvě lodě této třídy, jež byly povolány ze Středozemního moře. A aby toho nebylo málo, tak nedávné zprávy z USA naznačují, že tuto sílu má doplnit další letadlová loď a její podpůrná plavidla. Není zatím jasné, o jakou loď se jedná, ale nejnovější zprávy ukazují na USS Gerald R. Ford, loď jež hrála hlavní roli během venezuelské operace.
Sami o sobě by tyto námořní síly dost možná dokázaly zlomit íránskou obranu, ale nesmíme zapomenout na další dva faktory. Prvním z nich jsou americké základny v regionu, na které v posledních dnech dorazily mohutné pozemní a vzdušné síly včetně stíhaček F-35. Dle některých zdrojů je v regionu i speciální jednotka Delta, která zajala Nicholase Madura, ale to je zatím nejisté. No a pak je tu Izrael, země, která už v minulém roce ukázala, jak dobře dokáže ze vzduchu zasáhnout Írán a ochromit jeho síly. Židovský stát by jen těžko zůstal mimo konflikt mezi jeho hlavním spojencem a úhlavním nepřítelem, což by ještě zvýšilo už tak mohutnou americkou převahu.
A o ničem jiném než o americké převaze se nedá mluvit. Íránské síly předvedly své schopnosti minulý rok a byly kompletně poraženy. Jejich letectvo a protiletecké systémy byly zdecimovány Izraelem, jež mezitím dokázal pobýt velkou část vedoucích důstojníků íránských vojenských sil. Pokud si chce USA zajistit vzdušnou a námořní kontrolu nad Íránem, otázka není, zda se jim to povede, ale jak dlouho jim to bude trvat.
Pak však přichází ona klíčová otázka. Co na zemi? Tam už je výhoda o dost menší. Zde také vstupuje do hry nejdůležitější otázka celého tohoto textu. Jaký cíl by americká intervence ve skutečnosti měla?
Hra na zbabělce?
Rétorika politiků kolem Donalda Trumpa je ve věci Íránu přinejmenším matoucí. Někteří mluví o nutnosti definitivně svrhnout celý režim a pomoci nastolit skutečnou demokracii. Další jsou však více zdrženliví a zmiňují možnost nové diplomatické dohody či limitovaných útoků, které by měly za cíl udeřit na jaderný program či na konkrétní vůdce. Sám Donald Trump už svůj názor několikrát změnil, v některých případech vícekrát v jednom rozhovoru. Plná vojenská invaze s cílem svrhnout režim však není něco, co by bylo prezidentovým stylem. Jak ukázala nedávná operace v Caracasu, Trump preferuje rychlé a limitované útoky, jež mu vygenerují zajímavé titulky v médiích.
Proto se také v analytických kruzích zvažuje venezuelská varianta pro Írán. Tedy, že americké síly buď unesou či dokonce zabijí samotného Chamejního a následně přinutí zbytek režimu k diplomatickým jednáním. Ve Venezuele se zdá, že nová vláda bere v daleko větší potaz americké zájmy a pro Trumpa by se tak opáčko minulé operace mohlo zdát lákavé. Problém je, že Chamejní není Maduro. Nejedná se pouze o politickou, ale také o náboženskou figuru, jež má u svých zbývajících podporovatelů často až fanatickou loajalitu. Například obávané IRGC se nijak nezodpovídá íránské vládě či prezidentovi a loajalitu dluží pouze nejvyššímu vůdci.
Tato pozice byla sice nahlodána nedávnými porážkami režimu v zahraničí a to především mezi režimními elitami, ale únos či smrt Chamejního by byl aktem, který by jeho podřízení nemohli přijmout. V případě následného souhlasu s americkými návrhy by ztratily loajalitu zbytků svých následovníků. Pád diktátora by navíc byl signálem pro íránský lid, jež je nyní sice potlačený, ale zdaleka ještě není poražený. Ukázka režimní slabosti a to i pod limitovaným americkým útokem by mohla stačit k tomu, aby vypuklo nové lidové povstání, jež by režim už nemusel zvládnout potlačit. Proto také íránští politici v posledních dnech prohlašují, že i ten nejmenší útok na Chamejního povede k totální válce.
Právě v těchto hrozbách také visí šance na uklidnění situace. Američtí spojenci v regionu se děsí scénáře, ve kterém by íránský režim neměl, co ztratit, a pokusil by se proto způsobit Blízkému východu co největší škody. Mnozí z těchto spojenců jsou navíc sami diktátoři a myšlenka nové demokratické vlny je nijak netěší. Sami Američané by navíc pravděpodobně čelili útoku všech zbývajících íránských zdrojů a spojenců, jež by nevyhnutelně zabily americké vojáky. Právě myšlenka padlých vojáků, jež by mu zhoršily už tak nízkou domácí popularitu, je pro Trumpa jedním z hlavních důvodů, proč zatím nezasáhl.
V současné situaci je jen málo jistot. Američané mají více než dost sil k útoku, ale zdá se, že ani sami přesně neví, co vlastně chtějí. Íránský režim je v nevýhodě, ale ve smrti může uškodit tisícům lidí. Utlačovaní lidé v Íránu touží po šanci na spravedlnost a pomstu, ale můžou se lehce stát lidskými štíty pro zoufalý režim.
Mraky války jsou na obzoru a je těžké říct, co by bylo horší. Nový konflikt, jež zasáhne trápený region. Anebo nové příměří, jež konflikt pouze odloží a dovolí tyranům v Teheránu, aby nadále decimovali jak svou vlastní, tak i mnoho cizích zemí?
Zdroje a další četba:
ALTMAN, Howard v The War Zone: F-35A Stealth Fighters Moving Closer To Middle East As U.S. Military Buildup Continues, Online: https://www.twz.com/news-features/f-35a-stealth-fighters-moving-closer-to-middle-east-as-u-s-military-buildup-continues
PABST, Stavroula v Responsible Statecraft: Experts: Massive military buildup points to new US strikes on Iran, Online: https://responsiblestatecraft.org/buildup-iran/
ALI, Idrees; STEWART, Phil; CHOUKEIR, Jana v PhalTrump hints at second carrier in Middle East as Iran and US near talks, Online: https://www.reuters.com/world/middle-east/top-iranian-adviser-visits-mediator-oman-iran-us-prepare-talks-2026-02-10/
