Článek
Ke Guinnessu se člověk musí propít
Legenda mezi pivy má v Dublinu domov – a není to láska na první doušek. Místní se shodují: ke Guinnessu se člověk musí propít. Je hutnější, hořčí a specifický, ale jakmile mu přijdeš na chuť, budeš ho chtít znovu a znovu. V hospodách, kterým se tady říká „pubs“, ho čepují s takovou péčí, že i samotné čekání na správně načepovanou pintu se stává rituálem.
Hospůdky plné hudby a příběhů
V dublinských hospůdkách není ticho téměř nikdy. Živá hudba je jejich přirozenou součástí – od tradičních irských balad až po moderní folk či rock. Zažijete tu ty nejautentičtější večery: zpěv, smích a spontánní tanec s místními i dalšími turisty.
Lidé, kteří vám vykouzlí úsměv
Místní jsou velice milí a ochotní. Nejen že vám rádi poradí cestu, ale klidně přidají i osobní tip na oblíbený podnik nebo vás vtáhnou do přátelské konverzace.
Ulice jako otevřená galerie
Po centru je spoustu pouličních umělců – muzikanti, mimové, akrobaté i nadějní zpěváci vytvářejí kulisu, která z obyčejné procházky dělá malý kulturní zážitek. Oblasti jako Grafton Street nebo Temple Bar pulzují životem od rána do noci. Jak to, že jsou všichni tak dobří?
Co nesmíte vynechat?
Jsou to takové klasiky, ale za mě rozhodně "must have":
- Temple Bar – čtvrť plná barů, barev a nočního života, která je turistická, ale přesto stojí za návštěvu.
- Trinity College a Book of Kells – jedna z mála pamětihodností, která si zaslouží výjimku. Historická knihovna bere dech.
- Parky a příroda – Phoenix Park nebo St. Stephen’s Green nabízejí klidnou oázu uprostřed rušného města.
- Irská kuchyně – doporučuji ochutnat Irish stew, fish & chips nebo tradiční full Irish breakfast.
- Počasí jako dobrodružství – déšť, slunce, vítr i mlha během jednoho dne? Ano, vítejte v Dublinu.
Dublin není o památkách, ale o pocitu
Dublin se neprohlíží – Dublin se prožívá. Je to město rozhovorů, hudby, piva a srdečnosti. Pokud hledáte místo, kde se ztratíte v atmosféře a najdete sami sebe, Dublin je sázka na jistotu.
A příště si povíme o té whisky.
