Článek
Stále častěji ve svém okolí slýchám názor, že bychom měli veřejnoprávní média zrušit nebo výrazně omezit. Tento názor je nebezpečný a nevychází z faktů, ale frustrace a také z nepochopení toho, jakou funkci veřejnoprávní média zastávají v demokratickém světě.
Nedávný výrok hnutí Stačilo! není jen kontroverzní výkřik směrem k voličům – je to útok na demokratické hodnoty a zároveň cíleně brzdí veřejnou diskuzi o tom, k čemu veřejnoprávní média vlastně slouží.
Veřejnoprávní média nejsou novodobým trendem, ale součástí demokratické tradice už celé století a jejich význam rozhodně neklesá. Abychom však pochopili jejich důležitost, musíme se vrátit ke kořenům.
Vůbec první veřejnoprávní médium BBC vzniklo ve Spojeném království v roce 1922. Principy této britské stanice ,,informovat, vzdělávat, bavit“ se staly globálním mottem. BBC ukázala, že médium placené občany může být silné a nezávislé a zároveň vzdorovat politickému tlaku – například při kritice válek nebo Brexitu.
Po pádu nacismu bylo více než jasné, že je nutné vytvořit nezávislá média, aby se zpravodajství znovu nestalo nástrojem státní propagandy. Právně zakotvené veřejnoprávní vysílání stanice jako ZDF se stalo základem německé mediální demokracie.
Dokonce i v USA, přestože tam dominuje komerční model, vznikly stanice jako PBS nebo NPR hlavně kvůli obavám, že zisková média neplní vzdělávací a kulturní funkci.
Financování veřejnoprávních médií se po světě liší, ovšem je třeba si uvědomit veškerá rizika různých modelů financování.
Koncesionářské poplatky v kombinaci s reklamou, které platíme v Česku jsou také populární například v Německu nebo ve Velké Británii a stojí na principu, že každá domácnost odvádí pravidelný poplatek. Takový měsíční nebo roční poplatek je stabilní, předvídatelný a nezávislý na komerčním i politickém vlivu, přesto v moderní éře streamovacích služeb roste tlak na jeho zrušení nebo snížení. Těmto médiím pomáhají tyto poplatky zůstat objektivní, nezávislé na oligarchii, politice nebo komerčních zájmech.
Model financování ze státní kasy nabízí bezesporu jednoduchost a univerzálnost, ovšem také přináší riziko politického vlivu a hlavně v autoritářských režimech může znamenat kontrolu nad obsahem vysílání.
Ať se v průběhu let financování České televize ubere jakýmkoliv směrem, je důležité se zamyslet nad tím, zda to povede k politické nezávislosti, protože účel zůstává stejný – sloužit veřejnosti, objektivně informovat, udržovat kulturu a paměť země a nabídnout obsah, který má hodnotu, i když nemá vysokou sledovanost.
Poplatky nemusíme nutně vnímat negativně, i když se jejich navýšení může zdát nešťastné a platíme je i tehdy, když vlastníme mobil nebo notebook, stále jde o malou cenu za svobodu. Díky tomu, že každý občan přispívá, zajišťujeme rovný přístup k ověřeným informacím a nezávislost médií, a to i pro ty, kteří veřejnoprávní obsah pravidelně nekonzumují. Je to princip solidarity, stejný jako u jiných veřejných služeb. Když zrovna nevoláte hasiče nebo nejste v nemocnici, přesto na tyto služby přispíváte.
Bez veřejnoprávních médií by nevznikaly vědecké nebo historické dokumenty, zmizely by pořady pro děti, které nejsou přerušované reklamou, zmizela by platforma, kde se dává prostor menšinám a veřejné diskuzi.
Udržet silná, nezávislá veřejnoprávní média je investice do naší demokracie. Kdo to nechápe, riskuje, že brzy nebude mít prostor, kde svobodně zazní objektivní informace. Svoboda není zadarmo a musíme ji chránit a udržovat, ale především chápat, proč ji máme.
