Článek
Západní Evropa: lekce, kterou vidíme každý den
Francie, Belgie, Německo či Švédsko ukazují, co se stane, když stát otevře dveře masové migraci bez ohledu na kulturní rozdíly. Místo integrace vznikají ghetta, místo spolupráce konflikty. Policie řeší útoky nožem, nepokoje a střety, které se staly běžnou součástí tamních měst.
Politici v těchto zemích se roky tváří, že jde jen o „dětské nemoci multikulturalismu“. Realita je jiná – části měst se staly neovladatelnými, a rozdíly v hodnotách mezi místními a migranty se neustále prohlubují. Tohle není jen ekonomický problém, ale i civilizační střet.
Česká republika: jiný příběh
Uprchlíci z Ukrajiny přicházejí z prostředí, které je nám blízké. Rozumíme si jazykově, kulturně i historicky. Nepřinášejí s sebou zásadně odlišný životní styl, který by narážel na ten náš.
Naopak: ve chvíli, kdy sem přišly statisíce lidí, se ukázalo, že konflikty v ulicích nebo kulturní srážky prakticky nenastaly. Místo toho se tito lidé zapojili do práce – od zdravotnictví, přes školství, až po stavebnictví nebo služby. Často obsadili místa, o která Češi sami nestojí.
Proč bychom měli být vděční
Ano, integrace Ukrajinců není bez problémů. Školy i bydlení čelí tlaku. Ale když to porovnáme s tím, co zažívá západní Evropa, je naše situace luxusní.
- Nepřichází hodnotový střet. Neřešíme, jestli ženy smí řídit auto nebo zda budeme stavět paralelní soudy podle cizích pravidel.
- Pracovní etika. Ukrajinci přišli hlavně pracovat, ne pobírat dávky.
- Solidarita má smysl. V roce 1968 odešly desetitisíce Čechů na Západ a byly přijaty. Dnes máme šanci být v podobné roli – a ještě k tomu s migranty, kteří jsou nám mnohem bližší.
Historická paměť: co by dali naši předci
Naši dědečkové a babičky zažili, jaké to je, když musíte utéct – a to bez podpory sousedů. Po válce, při emigraci po roce 1948 či 1968. Jak by asi oni ocenili možnost, kdyby se o ně někdo postaral?
Ukrajinci dnes mají tuto šanci u nás. A nám to dává lekci: být vděční, že migrace, kterou prožíváme, má jinou tvář než ta, kterou známe ze západních ulic.
Odvaha říct to nahlas
Je to možná nepopulární názor, ale pravda je jednoduchá: pokud už má nějaká migrační vlna dávat smysl, pak je to tahle. Češi mají více společného s Ukrajinci než se západními experimenty s multikulturními projekty, které selhaly.
Proto bychom místo stížností měli přiznat, že jsme měli vlastně štěstí. Že máme sousedy, jejichž lidé v nouzi přišli právě sem, a ne jinam. A že nám nepřinesli chaos, ale většinou práci, solidaritu a srozumitelnost.
