Článek
Město má dva negativní unikáty, a to dvě obchodní centra s casinem na hlavním náměstí Svobody, kvůli nimž padla řada historických budov. A také se proslavilo největším počtem hazardních podniků v České republice. Myslím si, že asi to nejvíc ublížilo obrazu Teplic, kterým se přitom přezdívalo malá Paříž.
Zámek a Thermalium
Zámecké náměstí považuji za nejkrásnější náměstí Teplic, protože si zachovalo pamětihodný ráz, jemuž dominuje kostel svatého Jana Křtitele a také zámek, dnes sídlo Regionálního muzea, které nabízí jednak stálé expozice nejen o místní historii, ale doplňuje ji aktuálními výstavami. Na zámek přirozeně navazuje rozsáhlá Zámecká zahrada. Musela být kdysi opravdu nádherná. Bohužel dnešní návštěvníci zapomínají na to, že slušný člověk po sobě vyhazuje odpadky do koše.
Na okraji zahrady stojí pavilon s názvem Zahradní dům, u něhož se v létě každou neděli koná hudební festival „Malá Paříž“. Teplice vůbec žijí muzikou a tak si hudbymilovný turista užije řadu koncertů po celém městě a často zdarma.
Kousek od zmíněného náměstí se nachází Lázeňský dům Beethoven, v jehož útrobách sídlí Thermalium - stylový bazén s termální vodou, Kneippovým chodníčkem, plaveckým bazénem a saunami. Zdejší voda prospívá hlavně pohybovému ústrojí, což podporují všemožné trysky a proudy. Bazén pak slouží všem zájemcům, tedy i těm neubytovaným. Má však omezenou kapacitu, proto doporučuji si na webu pohlídat jeho obsazenost. Malou nectnost spatřuji v tom, že tarif je nastaven na 90 minut včetně pobytu v šatně, a proto si našinec ozdravné koupele příliš neužije. Jednoduše pokud znáte termální bazény u našich sousedů, musíte se tady dopředu připravit na „český systém“. Přesto doporučuji jít se sem podívat, neboť tím zároveň nahlédnete do útrob nejstarší funkční lázeňské stavby střední Evropy.
Secesní skvost
Když se vypravíte směrem k nádraží, narazíte na Pivovar Monopol, jenž je opravdu jednou ze zářivých perel Teplic. Uvnitř totiž naleznete překrásný secesní prostor, kde vás napadne, že vzadu u stolu dřímá nad džbánkem mistr mistrů Alfons Mucha. Podle dostupných zdrojů dům postavili zhruba v roce 1850 a naštěstí se jeho výstavnost uchovala poodnes. Vaří tu vlastní pivo, tudíž si za necelou stovku můžete objednat degustační sadu a pak už pít jen to vybrané. Samozřejmě zde můžete také pojíst, nicméně ceny jsou pochopitelně vyšší a při poslední návštěvě mi ani nechutnalo. Tudíž nad hodnocením kvality kuchyně poněkud váhám. Nicméně Monopol doporučuji jako jedinečné místo, kde stojí za to chvíli „pobejt.“
Při zmínce o architektonických zajímavostech, musím jmenovat i Regionální knihovnu v Teplicích, která se zabydlela v původně neorenesanční budově gymnázia přestavěné do podoby neobarokní vily. Laicky vzato, jde o elegantní budovu se svébytnou atmosférou a výstavním sálem, kde se pořádají přednášky a vzdělávací kurzy.
Noční život jako v devadesátkách
Teplice neusínají v osm večer, ale skutečně žijí i v noci. Kousek od Monopolu objevíte zdánlivě nenápadnou diskotéku pro starší a pokročilé s názvem Flashback, která přitom každému, kdo vymetl kdysi v Praze, kde co, připomene všechny ty důvěrně známé podniky. Flashback si zachoval esprit starých časů. S reprodukovanou hudbou je to v něm ale složitější, bohužel jsem chytila dýdžeje, který si tvrdohlavě vybíral ze známých skladeb zásadně ty nejhorší. Osobně tedy v Teplicích preferuji koncerty různých skupin hrajících mix rockové a bluesové hudby, kde si zatančíte a rozhodně s lepší náladou. Mimochodem v těchto kapelách často hrají absolventi místní konzervatoře, tudíž se rozhodně nejedná o produkci ve stylu, kdy se sejde falešně zpívající zpěvačka s klávesákem. Navíc si cením toho, že mnohým šlágrům dávají nové aranže.
Navštivte známého svůdníka
Při poznávání Teplic nezapomeňte na nedaleký duchcovský zámek, v němž strávil poslední roky před smrtí známý milovník Giacomo Casanova. Působil tu jako knihovník, přičemž sám byl autorem, který chrlil většinou neuvěřitelné historky jako na běžícím pásu. Zřejmě si řadu z nich vymyslel, nicméně čtenáři vždycky milovali senzace a s tímto vědomím autor počítal.
Zámek kromě klasických prohlídek pořádá rovněž slavnosti a často otevírá běžně nepřístupné prostory, o předchozím víkendu to byly třeba sklepy.
Naprosto odlišný svět představuje Cisterciácký klášter v blízkém Oseku. Nemusíte milovat sakrální památky, přesto se vám z barokního interiéru kostela zastaví dech. Těžko nacházím slova k tomu jej co nejbarvitěji popsat. Ale když zmíním, že tu mají dvoje příkladně zrekonstruované varhany, ty větší obsahují přes pět tisíc píšťal, zdi zdobí kamenné závěsy, které z dálky vypadají jako látkové, a k tomu je mříž rozdělující kostel obalená zlatými plátky, jistě chápete, proč se právě sem musíte vydat. Klášter totiž v minulosti vedli opati, kteří dokázali de facto podnikat. Zakládali v Oseku manufaktury, v jednu dobu pro ně pracovalo i přes osm set lidí. Tím vydělali dost peněz, jež se zpětně investovaly do areálu, na jehož konci se dnes vaří skvělé pivo pod značkou Osegg.
V případě, že potřebujete k úplné spokojenosti přírodu, konkrétně panoramata Krušných hor, stačí v Teplicích nastoupit do zeleného autobusu a vyjet si, jak já říkám, nahoru na Moldavu. Tento výlet lze v sezóně korunovat sběrem borůvek a hlavně hub.
A až sem pojedete, dejte mi vědět. Doporučím vám ještě jedno místo, kam ráda chodím a které má kouzlo venkova, což uprostřed města každého potěší.
