Článek
Renata dnes učí tvůrčí psaní, pomáhá autorům s jejich knihami a vydává své vlastní. Znám ji už přes dvacet let – tehdy jsme spolu působily jako redaktorky magazínu Rozhledna. K mým třicátinám mi vytvořila elektronickou knížku z mých textů. Dodnes ji mám schovanou.
Co tě přivedlo k psaní? Pamatuješ si, co jsi jako první v životě vytvořila?
S psaním si pohrávám od dětství. Svoji první povídku jsem napsala už na základní škole. Byla o chlapci po úrazu hlavy, jehož se přes veškerou snahu nepodařilo zachránit. Moje první vydaná kniha pak byla o jedné rodině a různých formách lásky – romantické, rodičovské, dětské.
Jaký vztah máš k Ústeckému kraji. Hledáš v něm inspiraci? A v čem konkrétně?
Žiji tady i pracuji. Mám silnou emotivní vazbu ke Krušným horám, ke kterým denně s obdivem a láskou vzhlížím. Spousta mých knih je těmito vazbami přímo či nepřímo ovlivněna, nejvíce však román Vlků se nebojím, jehož celý děj se v Krušných horách odehrává, byť z větší části již v Karlovarském kraji.
Co ti tady v kraji z pohledu autorky chybí?
Trochu mě mrzí, že je zde poměrně slabá spolupráce knihoven s autory. O regionální spisovatele příliš zájem není. Já osobně mám štěstí, že se mi podařilo navázat spolupráci s knihovnou v Chomutově, kde jsem nabídla vedení kroužku tvůrčího psaní pro děti, který již léta úspěšně funguje.
Jaké téma se ve tvé tvorbě opakuje?
Mám ráda psychologii. Zajímá mě motivace postav, jejich osobní vztahy a niterní svět. V poslední době se čím dál více uchyluji k příběhům inspirovaným skutečností a chtě nechtě vkládám do svých knih především lásku k přírodě.
Jak vypadá tvůj tvůrčí proces. Máš své rituály, nebo píšeš spontánně?
Z počátku jsem psala více spontánně. Postupem času jsem dozrála k nutnosti větší přípravy a důslednějšímu promýšlení příběhu i postav, což souvisí i s tím, že se nechci opakovat.
Na čem právě pracuješ? Na co se můžou čtenáři těšit?
Nyní vrcholí přípravy knihy pro děti od 7 let. Velmi jednoduchý gamebook o neposedné veverce, která hledá ukradené žaludy. Jmenuje se Chyť zloděje z Dobrolesa a svou jednoduchou koncepcí oslovuje mladší čtenáře. Vyjde v listopadu.
Kterou svou knihu bys doporučila čtenářům?
Dospělým čtenářům doporučuji dvě knihy ze života: dramatickou Bolest neutopíš o muži, jehož život připomíná jízdu po horské dráze, a zcela nový román Kdo mi pije čas o životě lidí s epilepsií. Pro děti určitě zábavný gamebook Kdo zachrání planetu? Je o partě, která začne pomáhat zvířatům a přírodě.
Účastníš se ráda autorských čtení a literárních programů? Nebo dáváš přednost spíše zákulisí a klidné práci?
Pokud mám příležitost, tak se ráda účastním autorských čtení. Organizuji besedy pro děti, ve školách občas i projektové dny. Učím tvůrčí psaní. Většina mé práce je ale ta poklidná za počítačem. S hlavou plnou fantazie a slov.
Fotografie k rozhovoru je uveřejněna se souhlasem Renaty Šindelářové
Autorský rozhovor.
