Článek
Šárka Rosová Váňová pochází z Mostu a patří mezi autorky, které dokázaly vybudovat vlastní nakladatelství a živit se výhradně svou tvorbou. Mám ji už dlouho na sociální síti. Když jsem zjistila, že je z Ústeckého kraje, požádala jsem ji o rozhovor.
Co vás přivedlo k psaní?
Psala jsem už jako malá, jakmile jsem udržela v ruce tužku. Deníčky z dětství schovávám dodnes a právě podle nich vznikly knihy Moje dětství na draka a Moje puberta na draka. Před osmi lety jsem začala veřejně publikovat své blogy, které se staly základem mé prvotiny Přiměřeně laskavé příběhy.
Jaký vztah máte k Ústeckému kraji?
Narodila jsem se na úpatí Krušných hor v Mostě a zůstávám tady celý život. Tento kraj je pro mě symbolem síly, odvahy a lidskosti. Inspiruje mě svým drsným, ale upřímným charakterem a ve většině mých knih zanechal hlubokou stopu.
Co vám v kraji chybí z pohledu autorky?
Určitě větší podpora českých autorů. Mnohdy se upřednostňují zahraniční tituly, zatímco domácí tvorba přežívá díky vlastní vytrvalosti. I proto jsem založila své nakladatelství Knihy psané srdcem, které vyrostlo z této potřeby soběstačnosti.
Jaké téma se ve vaší tvorbě opakuje?
Píšu o životě takovém, jaký je – s láskou, bolestí, nadějí i vtipem. Vyznávám pravidlo, že raději budu dva roky psát jednu knihu, než abych ji „spíchla“ na přání nakladatele. Díky tomu zůstává moje tvorba ryzí a upřímná.
Jak vypadá váš tvůrčí proces?
Místo klasického psaní jsem dnes plně oddaná svému e-shopu. Každou knihu osobně balím, podepisuji a přidávám malý dárek – to je můj rituál lásky k čtenářům. Psaní ustoupilo péči o mé knihy, ale stále žije v každém balíčku, který odešlu.
Na čem právě pracujete?
Mini verze prvního dílu Deset tváří ženy je již na světě a na druhém se právě pracuje. Tyto „kolibří“ knížky jsou oblíbené u žen, které si je nosí v kabelce jako malé papírové afrodiziakum.
Kterou svou knihu byste doporučila čtenářům?
Všechny své knihy mám ráda – je jich šest. Každá nese kus mé duše. V plánu mám už jen poslední díl trilogie Můj život na draka a tím se má tvorba zřejmě uzavře. Chci, aby po mně zůstal odkaz pro další generace, i když žádný pokračovatel po mně nejspíš nebude.
Účastníte se ráda autorských čtení?
Třicet let jsem působila v rozhlase a televizi, a proto je pro mě mluvené slovo stejně silné jako psané. Ráda se setkávám s dětmi na besedách, kde jim čtu ze svých knih – jsou to kouzelné chvíle plné čistoty a radosti.
Fotografie publikována se souhlasem Šárky Rosové Váňové.
