Článek
Viktorie Theresie Židová (nebo také Žídková) přišla na svět devátého června 1792 v Červené Hoře vzdálené zhruba čtyři kilometry od Červeného Kostelce.
Viktoriin otec Anonín Žid byl chalupník a matka Anna, rozená Lelková, pocházela z vesničky Třtice.
Viktorka tedy vyrůstala v běžné venkovsky skromné domácnosti. Do školy pak chodila do Slatiny (dnes nad Úpou).
Podle vzpomínek pamětníků dospěla v půvabné děvče, které rádo tancovalo a hezky zpívalo. Jenomže pak do jejího života vstoupil démonický muž. Do Viktorčina rodného kraje se dostal s pěchotním sborem takzvaných myslivců, který se kolem roku 1812 usadil po jednotlivých staveních v Žernově a jeho okolí.
Onen muž, jehož jméno se nedochovalo, začal Viktorce nadbíhat. Z počátku se zdráhala, a tak nasadil účinnou past, jež spolehlivě zabrala. Přislíbil jí manželství. Viktorčini rodiče s tím nesouhlasili. Snažili se své dceři domluvit, nicméně ona uvěřila jeho lživým slibům. O to větší zoufalství pak pocítila ve chvíli, kdy myslivci konečně odtáhli pryč a všem kromě Viktorky se ulevilo.
Z této pocitově nelehké situace dívka onemocněla. Když se trochu zotavila, utekla za svou láskou. Co se událo za zdmi kasáren, nikdo neví, pravděpodobně se jí u vojska příliš nedařilo. Strávila nějakou dobu v Josefově, poté snad v Hradci Králové. V podstatě její zdejší pobyt nelze přesně zrekonstruovat, protože po návratu domů už nedokázala o svých zážitcích mluvit. Její milý se s ní totiž neoženil a dalo se to předpokládat. Bohužel se dostupné prameny rozcházejí v tom, zda ji rovnou vyhnal ze dveří, nebo se mu po nějakém čase omrzela. Každopádně se ze svých toulek vrátila pomatená.
Navíc přišla buď s kojencem, čemuž by napovídalo, že není zaznamenán v červenohorské matrice, nebo dítě (snad holčičku) porodila až ve svém rodišti. Jak Božena Němcová, tak další zdroje se shodují v tom, že dítě zabila. Za tento čin údajně putovala do vězení, kde se měl Viktorčin psychický stav natolik zhoršit, že ji raději propustili do domovské obce.
Viktorka pak už nezvládla trvale bydlet v lidském společenství, a proto se jí domovem stala stráň na levém břehu Úpy pod Žernovem a zde také v jeskyňce, jejíž vchod prý zatarasila chvojím, v létě spávala.
Představa o Viktorčině osobnosti je pochopitelně hodně ovlivněná nejen Babičkou Boženy Němcové, ale především dvěma známými filmy, z nichž jsme získali dojem, že se toulala po loukách v otrhané noční košili. Ve skutečnosti chodila oblečená jako jiné ženy. „Nosívala vetchou sukni, kabátek s varhánkami bez šosů, zvaný špenzr, přes něj přehozenou plachetku, v pasu uvázaný šátek, na hlavě pak placku z červeného nebo strakatého šátku.“ V létě běhala bosá, v zimě obutá. Ošacení dostávala od hodných lidí, jejichž domy vyhledávala, pokud měla hlad, nebo v chladném období, kdy spávala na holé peci. Nocleh soucitným bývalým sousedům splácela tím, že drala peří, či předla. K údivu všech pak 14. srpna 1834 porodila nemanželského syna Jana (Johanna). Chlapce jí samozřejmě odebrali, přesto brzy zemřel. V té době jí bylo už dvaačtyřicet a zjevně se těšila dobrému zdraví.
Ale i Viktorku nakonec dostihlo stáří. V posledních letech svého života se belhala celá shrbená o holi. Vypadala prý strašidelně. K tomu ráda vysedávala v hostinci a pila oblíbenou kořalku, na kterou si uměla u hospodyň nevybíravými způsoby vyžádat peníze. Zřejmě tím unikala ze svého vnitřního světa plného bludných představ a hlasů. Již před mnoha lety jeden slavný psychiatr napsal ve své knize, že pravděpodobně onemocněla schizofrenií.
Její osud se dovršil v úctyhodných šestasedmdesáti letech, kdy ji k smrti zesláblou našel na svém kousku lesa sedlák a starosta Zlíče Josef Kaněra, který nechtěl, aby jeho vesnice nesla náklady pohřbu. Takže umírající Viktorku naložil na vůz a vezl ji do Žernova, kde ji odmítli, protože tam úředně nepříslušela. Nakonec ji odvezl do rodné Červené Hory, kde 17. října 1868 v pět hodin ráno skonala. Matriční zápis říká: „byla bláznivá, zaopatření neschopná.“ A k příčině smrti se v záznamech uvádí - sešlost věkem. Každopádně svou literární objevitelku přežila o šest let.
Zdroje:
Martina Bittnerová, Andělem nikdo z nás není, 2023
Matriky obce Černá Hora
Václav Černý: Božena Němcová: sborník statí o jejím životě a díle, 1912
Lada a Ludvík Mühlsteinovi, Jan Kábrt: Kraj mládí Boženy Němcové, 1970
Máj, časopis, z 13. 12. 1912
