Článek
V tomto úvodním článku sdílím nejen své životní poznatky, ale především postřehy z terapií. Klienti přicházejí s různými příběhy, v nichž se více či méně nápadně proplétá dětství. Chytré děti se mohou z chyb svých rodičů poučit, ale ne každý se sám vypořádá s tím, co v dětství zažíval.
1. Vyvarujte se křivd
Děti si pamatují a těžce nesou to, co vy rodiče si už dávno nepamatujete. Může to být neoprávněné potrestání, nedovolení něčeho bez vysvětlení, trest bez vysvětlení a další. Některé křivdy si lidé vybíjejí v dospělosti dokonce i na jiných lidech.
2. Projevujte dětem lásku i fyzicky
To, že je nakrmíte, ošatíte a poskytnete zázemí, opravdu není dost. Koneckonců, tyto povinnosti jsou zakotveny v opčních protokolech Úmluvy o právech dítěte. Rodiče mají povinnost nejen posílat děti do školy, ale také jim zajistit užitečné a rozvojové trávení volného času. Děti potřebují také projevy citů, jako například pohlazení, pochvalu či věnování času každému ze sourozenců.
3. Děti potřebují neudřené rodiče
Pokud jste unaveni, tak si odpočiňte. Děti nerady vidí své rodiče, jak z únavy křičí, hádají se nebo se povzbuzují jinými prostředky. Některé děti si laskavější přístup svých rodičů dokáží získat, například tak, když jsou nemocné.
4. Když káráte za školní výsledky, také chvalte za ty dobré
Ani pro děti není plnění školních povinností snadné. Pokud projevují snahu a učí se, dělají to sice pro svou budoucnost, ale většinou pocitově žijí v přítomnosti. Odpovídá to jejich věku. Málokteré dítě má jasno už během školní docházky. Někdy si budoucnost nedokážou ani představit, natož plánovat, a to ani před maturitou nebo během studia na vysoké škole. V dospělosti si však vzpomenou, že dobré výsledky byly pro rodiče samozřejmostí a za horší byly trestány.
5. Pamatujte, že děti jsou dětmi jen krátký úsek života
Brzy se dostanou do role, kdy sami budou rodiči, a vzorce z dětství by bylo snadné opakovat. V dospělosti se nebudou cítit dobře v přítomnosti rodiče, který je jen peskoval nebo v tom dokonce pokračuje. To může mít za následek nízké sebehodnocení, nejistotu až deprese.
6. Vaše starosti jsou vaše
Dětem patří dětství a jistá míra bezstarostnosti. Nevtahujte je do svých dospěláckých problémů. Neuvalujte na ně tíhu péče o své další potomky nebo rozhodování o důležitých věcech. Dětství je čas vývoje a nabývání základních poznatků o tom, jak svět funguje a jak se do společnosti začlenit.
7. Pokud máte nemocné dítě, nezapomínejte, že máte i zdravé
Dítě těžce nese, když je pozornost zaměřena výhradně na dítě, které ji více potřebuje. To však neznamená, že by se nenašla chvilka i na ty ostatní. Je dobré si vyhradit čas na rozhovor s ostatními dětmi jednotlivě, aby si vás opravdu užily a mohly říct, co potřebují.
8. Důvěru svých dětí si získáte laskavým přístupem
Hrozby, zastrašování nebo přehlížení dětí může mít zcela opačný efekt. Například nedodržování pravidel, ignorování autorit (dospělých, učitelů). Může se to projevit i přílišnou snaživostí dítěte být za každou cenu perfektní a nezklamat. Pak na sebe vyvíjí neúměrný tlak. V dospělosti je perfekcionista a pracuje do sebezničení či vyžaduje 100 % od ostatních.
Tento přehled představuje jen malou část mých poznatků. Věřím, že i tak bude podnětný. V diskuzi očekávám vaše postřehy a ráda budu pokračovat příště s dalšími poznatky, které přináší životní příběhy.
