Článek
Jakub se už týdny potil. Ne však z náročných výšlapů, ale z vědomí, že na tuhle dovolenou pozval jak svou manželku a tchýni, tak i svou sestřenici Alenu. Problém byl v tom, že Alena nebyla jeho sestřenice. Byla to jeho milenka.
Plán byl „dokonalý“: Alena se k nim připojí jako osamělá příbuzná z druhého kolena, kterou nikdo léta neviděl.
Už první den u Štrbského plesa bylo dusno. Tchyně, paní Květa, s sebou vzala svou kamarádku lékárnici, paní Magdu. Obě dámy byly vybaveny trekovými holemi a radarem na jakýkoliv náznak nepravosti.
„Jakube, ta tvoje sestřenice má nějaké moc drahé parfémy do hor, nemyslíš?“ utrousila Magda u snídaně a významně si upravila klobouk.
Kritický okamžik nastal během výstupu na jednu z méně frektventovaných cest směrem k hluboké skalní propasti. Jakub se snažil držet tempo s „Alenou“, zatímco manželka s tchyní a její kamarádkou zaostávaly.
V jednu chvíli, v domnění, že jsou v bezpečí za skalním převisem, Jakub Alenu objal a vášnivě políbil. Přímo nad okrajem propasti, kde se ozvěna nese lépe než v nahrávacím studiu.
„Miluju tě, tohle je tisíckrát lepší než sedět doma s těmi fúriemi,“ zašeptal Jakub.
V tu chvíli se zpoza balvanu vynořil náhodný turista v zářivě oranžové bundě. Zastavil se, vytřeštil oči a pak se podíval někam za Jakuba.
„Teda, pane, vy máte ale odvahu,“ hlesl turista.
Jakub se prudce otočil. Pár metrů za ním stála tchyně Květa. V ruce nedržela trekovou hůl, ale zapnutý mobilní telefon. Paní Magda, lékárnice, stála vedle ní s výrazem profesionálního soudce.
„Sestřenice, říkáš?“ pronesla tchyně ledovým hlasem, který prořízl horský vzduch lépe než mráz. „Zajímavé, že tvoje skutečná sestřenice mi zrovna včera psala z Kanady.“
Jakub se pokusil o ústup, ale uklouzl na suti. Náhodný turista mu pohotově podal ruku, aby nespadl do propasti, ale pak ho s lehkým úšklebkem pustil hned, jakmile Jakub pevně stanul na zemi. „Tohle si vyřešte sami, šéfe,“ zamumlal a rychle zmizel v mlze.
Konfrontace na hraně
„Květo, já… to není, jak to vypadá,“ vykoktal Jakub a instinktivně udělal krok vzad. Kamínky pod jeho patou zašustily a zmizely v temnotě propasti.
„Není?“ ozvala se paní Magda, lékárnice, a udělala výhrůžný krok vpřed, zatímco v ruce svírala svou ostrou trekovou hůl jako kopí. „Viděla jsem lidi po otravě arzenem, co vypadali upřímněji než ty v tuhle chvíli, Jakube.“
Tchyně Květa pomalu sklonila telefon. „Celou dobu jsem věděla, že tvůj rodokmen je děravý jako staré ponožky. Ale tohle?“ Ukázala prstem na Alenu, která se snažila splynout se skalní stěnou. „Tvoje ‚sestřenice‘ má na krku náhrdelník, který jsi kupoval své ženě k výročí. Viděla jsem účtenku, ty bídáku.“
V tu chvíli se stalo něco, co Jakub nečekal. Alena, místo aby ho bránila, od něj poodstoupila. „Moment,“ vyhrkla milenka a podívala se na Květu. „Účtenku k výročí? Jakube, ty jsi mi tvrdil, že jsi ten šperk nechal vyrobit na zakázku jen pro mě…
„Ty jsi jí lhal i o tomhle?“ vydechla tchyně a na tváři se jí objevil mrazivý úšklebek. „Děvče, on ti neřekl, že tenhle víkend měl být původně oslavou jejich desátého výročí a pokusem o druhé dítě?“
Alenina tvář ztvrdla. Podívala se na Jakuba, pak na propast a pak na tchyninu skupinku. „Víte co? Máte pravdu. Je to lhář.“
Past sklapla
Zatímco se Jakub pokoušel omluvit oběma stranám naráz, tchyně Květa s ledovým klidem vytočila číslo. „Lucinko? Ano, miláčku, jsme u té vyhlídky. Pojď dál, scéna je připravená.“
Zpoza velkého balvanu, jen pár metrů od nich, vystoupila Jakubova manželka Lucie. Nebyla uplakaná. Byla v klidu, v ruce držela Jakubovy klíče od auta.
„Díky, mami. Díky, Magdo,“ řekla Lucie a podívala se na manžela, jako by byl jen skvrna na jejích nových pohorkách. „Aleno, pokud chceš, můžeš s námi jet dolů. Máme v autě jedno volné místo. Jakub půjde pěšky. Slyšela jsem, že cesta dolů trvá osm hodin. Ideální čas na přemýšlení o tvé sestřenici‘ z Kanady.“
Samota v oblacích
Ženy se jako sehraná jednotka otočily a začaly sestupovat. Náhodný turista, který celou scénu sledoval z bezpečné vzdálenosti, jen pokrčil rameny a podal Jakubovi energetickou tyčinku. „Budete ji potřebovat, šéfe. Za hodinu začne bouřka.“
Jakub osaměl na vrcholu. Nad horami se začaly stahovat černé mraky a z hloubi propasti se ozval první hrom. Jeho dokonalý plán se rozplynul v tatranské mlze a jediné, co mu zbylo, byl drahý parfém jeho milenky, který se stále vznášel v chladném vzduchu.
