Článek
Jako divák i jako občan, který denně sleduje realitu kolem sebe, od napjatých veřejných financí až po nová evropská cla na balíčky z Číny, očekávám od politických špiček věcnou debatu o budoucnosti. Duel mezi Alenou Schillerovou (ANO) a Martinem Kupkou (ODS) mě však zvedl ze židle natolik, že k němu musím vyjádřit svůj kritický názor.
Pro mě je fascinující, jak moc je opoziční ODS na jménu Andreje Babiše závislá. Bez něj by totiž pan Kupka nedokázal zformovat snad ani jednu ucelenou kritickou myšlenku. Jako opoziční politik dokola přežvykuje téma, ze kterého už dávno zbyla jen prázdná fráze. Když nevíte kudy kam, ukažte prstem na šéfa vlády.
Kdo vlastně okrádá stát? Pohled do historie ODS
Jednomu momentu v debatě jsem se však musela upřímně a nahlas zasmát. To když pan Kupka teatrálně vytáhl historickou paralelu a prohlásil, cituji: „Masaryk se zasloužil o stát a dnes Andrej Babiš může stát okrádat.“
Když toto pan Kupka vypustil z úst, jen jsem nevěřícně kroutila hlavou a v duchu mě napadlo se zeptat: „Paní moderátorko, co jste tomu panu Kupkovi proboha nalila do pití? Vždyť to přece není možné, co tam předvádí!“
Pokud se podíváme na uplynulá desetiletí, je to právě ODS, která je nesmazatelně podepsaná pod divokou privatizací, tunelováním, pověstným „odkláněním“ peněz a budováním kmotrovských struktur, které tuto zemi systematicky vysávaly. Proti propracovanému systému staré ODS, jež v průběhu let drancovala státní majetek a oslabovala rozpočet, nemá šanci Babiš konkurovat. Člověk by se spíše divil tomu, že strana s takovou hříšnou a korupční historií, jako má ODS, ještě vůbec existuje, sedí v parlamentních lavicích a má tu drzost kázat veřejnosti o morálce a o tom, kdo okrádá stát.
Redaktorka Bára Divišová v roli nezávislého arbitra viditelně selhala, jelikož stála jednoznačně na straně Martina Kupky. Místo toho, aby zástupce ODS konfrontovala s realitou a s hříchy jeho vlastní strany, fungovala spíše jako jeho nahrávač. Alena Schillerová tak nemusela čelit pouze opozičnímu oponentovi, ale i samotné moderátorce, která svými dotazy a útočným tónem dávala jasně najevo, kde leží její sympatie. Sledovat takto neobjektivní a jednostranný tlak v televizním studiu jen prohlubuje mou nedůvěru v nezávislou žurnalistiku.
Tato debata pro mě byla jen dalším potvrzením toho, že opoziční rétorika ODS uvízla v nekonečné a unavující smyčce. Jejich jediným skutečným programem zůstává „Antibabiš“ a okopávání kotníků současné vlády. Používání jména T. G. Masaryka k získávání levných politických bodů ze strany Martina Kupky považuji za urážku historické paměti a projev absolutního nedostatku sebereflexe.
Pokud politici z ODS žijí v iluzi, že my, občané, máme krátkou paměť a na jejich vlastní minulost jsme zapomněli, hluboce se mýlí.
A přečtěte si, pane Kupko, můj článek o zapomenutých hříších ODS. Ať se laskavě rozvzpomenete, kdo tady doopravdy okrádal stát a byl v tom odjakživa numero UNO!
