Článek
Pane prezidente, je čas se zastavit a podívat se pravdě do očí. Události uplynulých týdnů, které vyvrcholily kolem summitu NATO a podání kompetenční žaloby na vládu kvůli rozdělení pravomocí v zahraniční politice, překročily únosnou mez. Celá situace zašla příliš daleko a namísto silného státnického gesta sledujeme nedůstojnou hru o politické body, která vážně poškozuje prestiž České republiky.
Pokud vám vaši poradci tvrdí, že podáním žaloby na Ústavní soud ukazujete sílu, budujete respekt a hájíte autoritu prezidentského úřadu, pak vám radí fatálně špatně. Uzavřeli vás do informační bubliny, kde se osobní prestiž a ješitnost zaměňují za skutečné zájmy státu. Výsledkem této konfrontační strategie však nebude oslabení vlády, jak si možná lidé ve vašem okolí bláhově myslí. Ve finále budete pro smích celému světu vy osobně. Zahraniční partneři totiž nebudou studovat vnitřní spory mezi Pražským hradem a Strakovou akademií, svět vidí jednoho nečitelného, rozhádaného a nespolehlivého partnera.
Na summitech Severoatlantické aliance se dnes, v době největších bezpečnostních rizik od konce studené války, rozhoduje o naší bezprostřední budoucnosti. Naši západní spojenci od nás právem očekávají jednotu, jasný postoj a stoprocentní spolehlivost. Když česká delegace namísto konstruktivního vyjednávání s partnery řeší v kuloárech domácí právní bitvy o to, kdo má právo sedět u kterého stolu a kdo smí podepsat které prohlášení, působíme jako političtí amatéři z periferie. Žádný z vrcholných lídrů nebude ztrácet čas analýzou české ústavy. Budou si pamatovat jen to, že český prezident upřednostnil vnitřní spor před globální bezpečností a jednotou Aliance.
Podání kompetenční žaloby je sice krokem v mezích zákona a vaše formální ústavní právo vám nikdo neupírá. Problém však neleží v legálnosti, ale v politické soudnosti, taktu a načasování. Ústava České republiky záměrně nutí prezidenta a vládu ke kooperaci v zahraniční politice. Tento systém je vymyšlen tak, aby obě křídla exekutivy nutil k dialogu. Vyžaduje to, ale schopnost kompromisu a státnického nadhledu, což jsou vlastnosti, které by hlava státu měla mít v popisu práce na prvním místě. Vy se však pod vlivem špatných rad z vlastního okolí raději pouštíte do institucionální války, ze které nikdo nemůže vyjít jako vítěz.
Je nejvyšší čas poslat vaše poradce zpátky do reality a uvědomit si, že reprezentujete deset milionů občanů, nikoliv ambice několika lidí ve vaší kanceláři. Přestaňte se schovávat za právní kličky a ukažte skutečnou velikost. Sedněte si s premiérem a klíčovými ministry k jednomu stolu a vyřešte si své neshody jako dospělí lidé za zavřenými dveřmi. Veřejnost je unavená z neustálých žabomyších válek a naši zahraniční partneři rychle ztrácejí trpělivost. Reputaci naší země budujeme desítky let, ale ztratit ji můžeme kvůli několika špatným radám během pár dní. Už toho opravdu bylo dost, pane prezidente. Začněte konečně jednat v zájmu republiky, nikoli v zájmu svého Hradu.
