Článek
Představte si tu scénu. Šatna v mateřské škole, ranní shon, vůně gumových přezůvek a čaje. Malý Adámek si hrdě vyhrnuje rukáv a ukazuje kamarádům barevnou náplast s autíčkem. „Mě paní doktorka včera píchla do ručičky a dostal jsem tuhle samolepku za statečnost!“ chlubí se. Vaše dítě na něj chvíli kouká a pak se otočí na vás: „Mami, proč Adámka píchali do ručičky a mě ne? Já chci taky náplast!“
V tu chvíli v šatně nastane hrobové ticho. Ostatní maminky zpozorní. Vy víte, že Adámek dostal povinné přeočkování, zatímco vaše dítě má v očkovacím průkazu prázdno. Pro generaci našich babiček bylo očkování zázrakem, který vymýtil dětskou obrnu. Pro část dnešních „osvícených“ matek se ale stalo nepřítelem číslo jedna. Jsou to ženy, které tráví hodiny na Instagramu, hltají příběhy o „detoxu“ a věří, že přírodní imunita vyřeší vše. Jenže realita se začíná ozývat a není to hezký zvuk. Je to zvuk černého kašle, který se vrací do českých škol.
Algoritmus strachu. Jak vzniká „odbornice“ z internetu
Dnešní matka je pod neuvěřitelným tlakem. Chce pro dítě to nejlepší, ale místo odborných knih otevírá Facebook. Stačí jednou kliknout na příspěvek o „vedlejších účincích vakcín“ a algoritmus vás už nepustí. Začne vám servírovat emočně vypjaté příběhy matek, které tvrdí, že očkování jejich dítěti ublížilo.
Tyto „bláboly“ se šíří rychleji než virus. Proti nim stojí suchá statistika a pediatr, který má na pacienta pár minut. Komu uvěříte spíše? „Sestře v duchu“ z obrazovky mobilu, která vám rozumí, nebo systému, který vás do očkování nutí zákonem?
Tady je 5 nejčastějších argumentů, které se v debatách na Facebooku neustále točí
„Moje dítě, moje volba, stát nemá co mluvit do zdraví mé rodiny“
Protiargument: Svoboda jednotlivce končí tam, kde začíná ohrožení druhého. Očkování není soukromá věc jako barva fasády. Pokud vaše neočkované dítě nakazí v čekárně u lékaře kojence, který ještě nemůže být očkován, nebo seniora s oslabenou imunitou, už to není vaše soukromá volba, je to ohrožení veřejného zdraví. Žijeme ve společnosti, ne v izolované bublině v lese.
„Vakcíny jsou plné hliníku a rtuti, je to jed!“
Protiargument: Rtuť se v běžných dětských vakcínách už roky nepoužívá. Co se týče hliníku (přesněji solí hliníku), jeho množství ve vakcíně je zanedbatelné ve srovnání s tím, co dítě přirozeně přijme v mateřském mléce nebo v kojenecké výživě během prvních měsíců života. Tělo si s tímto množstvím umí poradit. Strach z „jedů“ je jen nepochopení chemie základní školy.
„Lepší je nemoc prodělat a získat přirozenou imunitu“
Protiargument: To je sázka do loterie se životem dítěte. Ano, imunita po prodělání nemoci může být silná, ale cena za její získání může být fatální. Chceme opravdu nechat dítě „přirozeně“ bojovat s černým kašlem, kdy se dusí až do modrání, nebo se spalničkami, které mohou způsobit zánět mozku? Očkování učí imunitu bojovat bezpečně, bez rizika trvalých následků nebo smrti.
„Očkování způsobuje autismus, stačí se podívat na internet“
- Protiargument: Tohle je největší a nejnebezpečnější lež v historii medicíny. Původní studie Andrewa Wakefielda, která toto tvrdila, byla prokázána jako podvod, data byla zfalšovaná a autor přišel o lékařskou licenci. Desítky dalších studií na milionech dětí po celém světě jakoukoli souvislost mezi vakcínami a autismem vyvrátily. To, že se autismus často diagnostikuje v době, kdy se očkuje, je korelace, nikoliv kauzalita.
„Je to jen byznys pro Big Pharmu, jde jim jen o peníze“
Protiargument: Léčba nemocného dítěte na jednotce intenzivní péče, celoživotní péče o pacienta s následky obrny nebo vývoj léků na komplikace spalniček stojí farmaceutické firmy a stát mnohonásobně víc než jedna dávka vakcíny za pár stovek. Pokud by šlo těmto firmám jen o peníze, očkování by zrušily jako první nemocní lidé, jsou totiž mnohem „lepším“ zdrojem příjmů než ti zdraví a naočkovaní.
Kolektivní imunita. Solidarita, nebo bezohlednost?
Jedním z nejvíce skloňovaných pojmů je kolektivní imunita. Funguje jako neviditelný deštník, který chrání ty nejslabší děti, které se ze zdravotních důvodů očkovat nemohou, nebo onkologické pacienty.
Když se však vlivem „alternativních přístupů“ proočkovanost propadne, deštník se začne trhat. Je etické spoléhat na to, že ostatní (jako ten Adámek s náplastí) jsou očkovaní, a vaše dítě je tedy v bezpečí díky nim? Je to svoboda volby, nebo jen parazitování na zodpovědnosti ostatních?
Odvaha, nebo hazard se životem?
Moderní matky se často chlubí tím, jak „boří mýty“. Jenže mýty o autismu nebo hliníku ve vakcínách byly vědecky vyvráceny už před lety. Co zůstává, je nebezpečný hazard. V diskuzích na internetu jsou tyto ženy hrdinkami, které se nenechaly zlomit. Ale jsou připraveny nést následky, až se jejich dítě setká s virem, na který bylinky stačit nebudou?
Návrat spalniček a černého kašle ukazuje, že příroda si na názory influencerů nehraje. Tyto nemoci nezmizely, jen čekaly na příležitost. A tu jsme jim my, nebo spíše armáda matek zahlcených dezinformacemi dali.
Anketa
Zdroje:
